Utečenci

Potrhlý Pierre Richard a dobrácký kasovní lupič Gérard Depardieu jsou hlavními protagonisty této bláznivé, ale i dojemné komedie o jednom zpackaném přepadení banky, jedné nemluvící holčicce a přátelství, které se zrodilo z jedné nesourodé dvojice mužů. Richard je potrhlík jak se patří, ale svou postavu dokázal obohatit o uvěřitelný lidský rozměr a Gérard Depardieu je pak k němu důstojným partnerem, který ho vždycky vytáhne z bryndy. Komedie je to zdařilá, ale k absolutnímu vrcholu ji přece jenom něco chybí. 80% (06.04.2009)

Povedená komedie o zločinci, který se ihned po propuštění z vězení opět dostane do problémů. Pokud jste viděli americký remake "Tři uprchlíci" tak vás tu nečeká nic nového. Pokud jste ho však neviděli jděte do toho a klidně si i přidejte jednu hvězdičku. Mě se překvapivě více líbil remake ale to je možná jen díky Nickovi. (12.07.2007)

Naprosto ale naprosto dokonalá komédia kde sa nie každú minútu ale každú sekundu mení situácia...hore..dole..dvaja perfektní herci..absurdné nápady....živé prostredie...dnes už takúto komédiu od srdca neuvidíte...prečo ? dnes to musí byť infantilné...povrchné...vulgárne...musí sa tam prdieť..grgať..prcať..srať...a pod....škoda...ešte,že nám ostáva bohatá minulosť.... (27.05.2018)

Uprchlíci jsou asi na místní databází nejlépe hodnocený film s Pierrem, ale já s ním mám menší problém. A asi jsem konečně pochopil jaký...  Pierre si ve svých autorských filmech občas vybral nějákou vlastnost (roztržitost - Roztržitý,  smůlu - Život plný malerů, nesmělost - Jsem nesmělý, ale léčím se), na kterou se nabaloval humor a až pak ve druhém plánu se nenásilně trochu více zkoumala (filozofování nad slovem roztržitý v Roztržitem.) I mistr Veber si ve předchozích filmech s Pierrem a Depardieum, vybral téma (Kopyto - opět smůla, Otec a otec - otcovstí), na které se nabalovalo humorné dění...a až ve druhém plánu se pak zajímavě mísil humor s trochou sentimentu  a přesahem do života  (v Kopytu - víra ve štěstí a smůlu...smůla na konec hlavní dvojku dovedla až k úspěchu...V Otci a otci se řeší úloha otcovství, pan Pignon je psychicky nemocný člověk trpící depresemi, který možná svého syna vyloženě  potřebuje apod.) V Uprchlícíh mi příjde, že je tohle všechno převracené...nebo to tam ani není. Dojemná historka o chudém tatínkovi a jeho nemluvné holčice je sice možná pěkná a musím říct, že dříve mě (bez nějakých dalších větších filmových zkušeností) i skutečně hodně dojímala....Ale tady se nic  moc se nezkoumá, na trochu smutný příběh a pár vážnějších scén  se teprve nabaluje pár humorných scének (přepadení banky...a hlavně skvělý veteřinář Carmet a přestrojení za matku.), a v prostředku jako by se pan Veber pokoušel o vyloženě sociální rovinu...Ale bez většího nadhledu. Ty předchozí filmy mi zkrátka přišly přirozenější a k vážnějším tématum se teprve propracovávaly postupně v na první pohled ryze humorném balení..zde jako by se nás pan Veber pokoušel i trochu citově vydírat a nedívím se, že zrovna tento film se dočkal amerického remaku v jeho vlastní režii (neviděl jsem.) Oproti předchozím filmům (i dalšímu skvostu, byť taky vážnějšímu - Hračce, kde ale taky funguje humor, vážná linka i sentiment dohromady) pro mě krok stranou a s větší vážností, určitě ne více výzralý kus, spíš více podbízívý, ale sám v některých ohledech poněkud naivní a nedotažený. Myslím si prostě, že tohle pan Veber tak nedotáhl.  I navzdory té oblibě filmu u dalších fanoušků francouzských komedíí a Pierra Richarda. Tady jdu překvapivě trochu proti proudu a musím říct, že k mým nejoblíbenějším filmům s Pierrem Uprchlíci už určitě nepatří. Dneska už osobní přenos tohoto filmu shledávám především prvním zhlédnutím a těm pár komediálním momentům...jak říkám, hlavně Carmetovi a převleku Pierra (:D). Ale  pan Veber ať si z toho nic nedělá. Tohle určitě není zdaleka tak slabá chvilka jako měl osm let předtím, jistý pan Oury.:o (15.07.2022)

Větší blb banku ještě nepřepadl. Asi nejlepší "spolupráce" Richarda s Depardieuem; zajímavý vztah, kdy je na tom Richard extrémně submisivně a Depardieu mu bezostyšně tyká. Sázka na Pierrovu potrhlost a narážení hlavou do sloupu vychází bezezbytku. Ty dojemné scény ale přece jen mohly být poněkud prostříhány. (13.08.2005)