Utečenci

Větší blb banku ještě nepřepadl. Asi nejlepší "spolupráce" Richarda s Depardieuem; zajímavý vztah, kdy je na tom Richard extrémně submisivně a Depardieu mu bezostyšně tyká. Sázka na Pierrovu potrhlost a narážení hlavou do sloupu vychází bezezbytku. Ty dojemné scény ale přece jen mohly být poněkud prostříhány. (13.08.2005)

Uprchlíci jsou asi na místní databází nejlépe hodnocený film s Pierrem, ale já s ním mám menší problém. A asi jsem konečně pochopil jaký...  Pierre si ve svých autorských filmech občas vybral nějákou vlastnost (roztržitost - Roztržitý,  smůlu - Život plný malerů, nesmělost - Jsem nesmělý, ale léčím se), na kterou se nabaloval humor a až pak ve druhém plánu se nenásilně trochu více zkoumala (filozofování nad slovem roztržitý v Roztržitem.) I mistr Veber si ve předchozích filmech s Pierrem a Depardieum, vybral téma (Kopyto - opět smůla, Otec a otec - otcovstí), na které se nabalovalo humorné dění...a až ve druhém plánu se pak zajímavě mísil humor s trochou sentimentu  a přesahem do života  (v Kopytu - víra ve štěstí a smůlu...smůla na konec hlavní dvojku dovedla až k úspěchu...V Otci a otci se řeší úloha otcovství, pan Pignon je psychicky nemocný člověk trpící depresemi, který možná svého syna vyloženě  potřebuje apod.) V Uprchlícíh mi příjde, že je tohle všechno převracené...nebo to tam ani není. Dojemná historka o chudém tatínkovi a jeho nemluvné holčice je sice možná pěkná a musím říct, že dříve mě (bez nějakých dalších větších filmových zkušeností) i skutečně hodně dojímala....Ale tady se nic  moc se nezkoumá, na trochu smutný příběh a pár vážnějších scén  se teprve nabaluje pár humorných scének (přepadení banky...a hlavně skvělý veteřinář Carmet a přestrojení za matku.), a v prostředku jako by se pan Veber pokoušel o vyloženě sociální rovinu...Ale bez většího nadhledu. Ty předchozí filmy mi zkrátka přišly přirozenější a k vážnějším tématum se teprve propracovávaly postupně v na první pohled ryze humorném balení..zde jako by se nás pan Veber pokoušel i trochu citově vydírat a nedívím se, že zrovna tento film se dočkal amerického remaku v jeho vlastní režii (neviděl jsem.) Oproti předchozím filmům (i dalšímu skvostu, byť taky vážnějšímu - Hračce, kde ale taky funguje humor, vážná linka i sentiment dohromady) pro mě krok stranou a s větší vážností, určitě ne více výzralý kus, spíš více podbízívý, ale sám v některých ohledech poněkud naivní a nedotažený. Myslím si prostě, že tohle pan Veber tak nedotáhl.  I navzdory té oblibě filmu u dalších fanoušků francouzských komedíí a Pierra Richarda. Tady jdu překvapivě trochu proti proudu a musím říct, že k mým nejoblíbenějším filmům s Pierrem Uprchlíci už určitě nepatří. Dneska už osobní přenos tohoto filmu shledávám především prvním zhlédnutím a těm pár komediálním momentům...jak říkám, hlavně Carmetovi a převleku Pierra (:D). Ale  pan Veber ať si z toho nic nedělá. Tohle určitě není zdaleka tak slabá chvilka jako měl osm let předtím, jistý pan Oury.:o (15.07.2022)

Film působil dobrým prvním dojmem díky slibnému komediálnímu začátku a i díky hodnocení tady na čsfd. Bohužel těch vtipných situací má film jen pár a to spíše jen na začátku (prvních 20 minut). Později se z toho stává lopotný útěk před policií, což je nakonec jen filler, a postupně se vše začne točit kolem 5 leté holky a jejích vztahů s dvěma dospělými mužskými protagonisty. Základ těchto vztahů mi není jasný a vzhledem k tomu, že muži dívenku různě zvedají, líbají, zachraňují a koupají, tak hraničí s pedofilií. Konec je emaskulující a vzbuzující cringe. (06.02.2021)

V tomto pokusu o komedii bohužel zásadně chyběla klíčová složka - humor. Počet pousmátí bych spočítal na prstech jedné ruky a zdaleka bych nevyužil všechny prsty. Mnohem více zde funguje paradoxně ta vážná složka. Všechny ústřední postavy ve vás vyvolávají místo humoru spíše soucit a celá humorná složka jde tímto do hajzlu. Příběh je rovněž dost o ničem. [20 %] (29.12.2023)

Richard/Depardieu jsou legendární...a vždycky jim to spolu skvěle hrálo. Tento film patří mezi mé nejmilejší francouzské komedie, skvělý humor a gagy v podání neodolatelné dvojice, dojetí (holčička byla skvělá), Jean Carmet ve vedlejší roli...a skvělé finále - vždycky mám záchvat smíchu, když vidím Pierra v ženském převleku s tou dementně trčící parukou, kterou přejel kamion....a Gerarda, jak se jí snaží urovnat. :) Pospěšte si žena rodí....Pierre: Co mám teď dělat? Porodit? Francouzi ty komedie prostě uměli...bylo by zajímavé spočítat, kolikrát řekne Gerard v jakémkoliv filmu s Pierrem - To je vůl :) (02.06.2012)