Kopyto

Pohodová francouzská komedie. Mnohem víc než situační komika (vrážení Pierra Richarda do věcí po chvíli omrzí) mě bavily hlášky, některé jsou geniální. Chemie mezi ústřední dvojicí zatraceně dobře funguje. Nikdy dřív mě to nenapadlo, ale kdyby se Depardieu tolik nevyžral, tak mohl mít slušnou kariéru jako akční hrdina, toho drsného detektiva mu tu opravdu věřím. (21.01.2020)

Další z ranku klasických Francouzských crazy komedií, které vyhání jak postavy, tak i samotný děj do šíleného absurdna. Ale je třeba říci, že v téhle době s Depardieuem, Richardem, Renem či Clavierem byli v tomhle prostě Francouzi mistři a jen málokdy šlápli vedle. I tady vás prostě ta šílená absurdita doslova unese, a těšíte se, jaká další patálie hlavní postavy potká. (15.03.2024)

„Keď som letel naposledy, lietadlo zišlo z pristávacej dráhy. Vraj sa to občas stáva.“ Za týmto že stojí majster francúzskej komédie Francis Veber? Neverím. Narážanie do preskelných dverí a padanie z balkónov mi pripadalo vtipné, keď som mal 10 rokov, teraz je to prinajlepšom len úsmevné. Nuž, každý nejako začínal... 40 % (02.09.2021)

Noo joo, Pierre Richard a Gérard Depardieu pospolu, jak to asi mohlo dopadnout, že:-) Typická bláznivina, i když ne až tak bláznivá, ale rozhodně jedna z těch bláznivějších, se mi zde jevila velice zábavně. Shoda obrovských náhod, podivuhodností a nešikovností postavy F.Perrina, nenechala můj úsměv v odpočinku a řádně s ním zacvičila. A vše naštěstí v rozumné míře:-) Ach ta stará francouzská komedie, to je zlatý důl... (28.04.2011)

Ten bláznivej doktor vymyslel takovou teorii o smolařině... , zazní z úst zpočátku skeptického detektiva Campana. A tato teorie (něco jakože tak velcí smolaři, nakonec skončí na stejném hřbitově), společně s komickou interakcí mezi Richardem a Deparieu, dělá z Kopyta velmi odlehčené drama o pátrání po nezvěstné dívce. Nebo je to komedie s detektivními prvky...vyberte si. Každopádně to takto namíchané drží pohromadě a přepálených nebo dětinských momentů, je velmi málo. Vyjímečně si nejsem jistý, jestli bych tentokrát neuvítal víc verbálního humoru, protože obě postavy braly svůj úkol zcela vážně (aby ne, únos dívky v Mexiku), takže nevtipkovaly, neusmívaly se a veškerý humor vycházel spíš z té kategorie, kdy se člověk pousměje cizímu neštěstí/smůle. Na druhou stranu sledujeme i proměnu sebejistého a pragmatického Campana, který je svědek tolika neštastných náhod, že mu občas ta teorie o smolařině, zase tak mimo nepřipadá. Pokud divák akceptuje myšlenku, že "na posranýho i hajzl spadne", nic mu nebude bránit v tom, film si naplno užít. Za zmínku stojí i úplný závěr, který je dojemně milý a nakonec jen díky němu přihodím na slabší 4*. (25.12.2020)