Pokrvní bratia

Těžkotonážní masakr, vedle kterého vypadají Ritchie s Tarantinem jako nudní patroni. Duffy hýří nápady, za každou vystřelenou kulku (a že jich je) přihazuje alespoň jeden politicky nekorektní vtip a celé je to tak neskutečně naspeedované, urvané ze řetězu a přitom dokonale natočené, až mě mrzí, že Duffy zatím nic jiného nenatočil. Snad dvojka vysoko postavenou laťku udrží... (13.09.2009)

Zapomenuta perla kinematografie. Originalni myslenka, skvele vybarvene postavy (koktavy a klejici hospodsky, onanujici Ron Jeremy), drsny humor, skvely scenar a jeste lepsi zpracovani, jemuz vevodi briliantni vykon Willem Dafoea - jeho ztvarneni tepleho agenta Smeckera je vedle Bobbyho Peru z Wild At Heart asi jeho nejlepsi. A pak ta irska hudba na konci...a rolicka Rona Jeremyho - nelze jinak nez 5* proste. (23.12.2003)

Jj, já to říkám pořád. Irští hoši, Ti se zkrátka umí (za)bavit. Zvlášť na den svatého Patrika. To je potom (nej)lepší se jim klidit z cesty nebo si sednout a (na)pít (se) s nima. V opačném případě máte totiž pořádnej problém aneb soudnej den (po Irsku) přichází. A než se jeden naděje, už za něj Tihle sympatičtí (pokrevní) bratři odříkávají (rodinnou) modlitbu „necháváme k Tobě plynout řeku a nechť Ti proud duší prochází. In nomine patris et filii et spiritus sancti“....AMEN. Přičemž nejeden (detektiv) by z toho mohl mít (ne)pěkně zamotanou hlavu. Ne tak W. Dafoe, nejlepší to (teplej) ohledavatel místa činu. Ten má vždy (během pár vteřin) naprosto jasno. Stačí taková(é) maličkost(i) : sluchátka v uších, trocha vážné hudby, velké sladké (teplé) café latté a kobliha popř. cigareta k tomu. Jde ale po těch správnejch. Na jakou stranu se (má) přidat? Slušná oddechovka. Závěrem bych poprosil Troye Duffy(ho) (prostřednictvím Connora a Murphyho) o volné pokračování s podtitulem: Definitivní očištění (české) země od veškerého zla. Tip na lokaci bych měl. Strakova akademie. Pro nezasvěcené s dovětkem, že se nejedná o Franze Straku a jeho přednášky na téma „sparťanské (resp. sešívané) srdíčko“, ale dennodenně se tam schází náš politický výkvět. 70% zaokrouhleno protentokrát (za W. Dafoea) nahoru s dovětkem, že Tarantino (resp. G. Ritchie) jsou o parník (vypravěčsky) jinde, byť nutno (si) přiznat, druhá polovina snímku už drhne o poznání míň (i vzhledem k faktu), že se víc koná než kecá! (22.03.2012)

Tarantinovská poetika, hodně násilí místama opepřeného nadsázkou, "fuck" za každým druhým slovem, svižná Duffyho režie s několika vizuálními vychytávkami, která maže handicap v podobě jednoduchého scenáře a nízkého rozpočtu. Ale také musím částečně souhlasit s betelgeusem a už mně ty taratinovské klony pomalu přestávají bavit. Ne každý totiž umí tak skvěle skloubit násilí s absurdním humorem, jako právě Tarantino, nebo Guy Ritchie. Duffy těch světlých chvilek má jenom pár (hlavně scéna s nešťastným zmasakrováním kočky). PS: Ovšem Dafoe v roli geniálního detektiva je tady klasa! (08.08.2004)

Na kanadskou produkci jsem se vždy díval poněkud skepticky + když vidím neznámého režiséra, důvěru v jeho debut to ve mě rozhodně nezvedá. Naštěstí Boondock Saints jsou velice příjemným překvapením a ukazují, že i z mála jde vytřískat nečekaně hodně. I přes nízký rozpočet jde o velice svěží podívanou, založenou na jednoduchém (ale účelném) komiksovém nápadu, rozjetou v nikterak komplikovaném scénáři a korigovanou Tarantinem inspirovanou režií. Dva bratři doslova na život a na smrt bojují za dobro světa... Má to akci, má to styl, má to drive, co víc chtít? 8/10 (04.06.2008)