Salton Sea

Tento film je podivný. Všechny jeho neduhy jsem naprosto ochoten zapomenout, protože je zvysoka předčí herecké výkony všech zúčastněných, skvělá kamera, dynamika vyprávění i velmi funkční hudba. Nadruhou stranu, scénář je sice vynikající, nicméně obsahuje několik drobných nesrovnalostí a možná se až příliš snaží podvolit dobrému konci. Navíc, některé záběry mi sedí spíše do jiných žánrových rovin (např. počítání vystřelených kulek) a film tak poskakuje v tripovém opojení multižánrové podívané.Plné hodnocení dát nemohu, ale tentokrát je to opravdu jen tak tak, protože The Salton Sea je pro mě jedním z největších překvapení konce roku a nechápu, jak se tak kvalitní snímek může vyhnout tuzemským kinům. (15.01.2003)

Myslel jsem si, že Val Kilmer neumí hrát a to nejen na saxofon. Salton Sea mě přesvědčil o opaku. Je to úžasná podívaná (hlavně scéna, kdy Val hraje na saxofon ať už na pláži nebo v pokoji, kde všude jsou plameny a scéna je zpomalená). Opravdu skvěle zvládnutý film s možná na první pohled komplikovaným scénářem. Ten však překvapí. I Méďovi Pů se to líbí ;-) (18.06.2004)

Ve skládance životních událostí hlavního hrdiny směřuje děj film k nevyhnutelnému finále. Po tragické události ve svém životě pálí za sebou všechny mosty, zbavuje se své identity, upadá na nejšpinavější dno mezi dealery drog a se starým životem ho pojí jen starý kufřík a vzpomínky. Tak to alespoň vypadá na začátku filmu. Později divák zjišťuje, že je svědkem promyšleného plánu cesty za pomstou. Abych řekl pravdu, tak film mi moc nesedl. V některých chvílích jsem měl pocit, že sleduji jen pokus o nějaký černý vtip. Zejména některé nepříliš povedené mikropříběhy ze života feťáků působily jako pěst na oko (magor s harpunou, nebo příprava jakési loupeže čehosiho v laboratoři). A po takové rádoby humorné vložce následuje pád do totální deprese a bezvýchodnosti. Přesto dávám poměrně vysoké hodnocení, kterým oceňuji zejména herecké výkony a bravurně ujeté charaktery vesměs všech postav. (19.02.2006)

Táhlý děj, který si hraje na rafinovaný příběh s promyšlenou zápletkou, a tentokrát více než kdykoli jindy. D. J. Caruso není schopen přijít s novou myšlenkou a tak využívá ty již dávno zažité - množné číslo používám zcela úmyslně -, nulová překvapivost se tak postupem času stává hlavním důvodem u kolísání atmosféry a hlavně pozornosti diváka... snímek začínán nudit. Prvním schématem je snaha o vykreslení atmosféry bezmocnosti, klasické feťácké doupě, hlas vypravěče jakožto nejsnadnější způsob vysvětlení nastolené situace a samozřejmě příjemné filtry a hudba. Caruso však nebre feťáka jako neustáleného vypravěče a pracuje se snímkem jako s obyčejným kriminálním dramatem. V druhém schématu se seznamujeme s hrdinovou minulostí a je nám naznačováno, že tenhle příběh má více vrstev a vůbec není jednoduchý, zůstává však pouze u náznaků, které na mozkové receptory útočí jeden za druhým, braňme se. Třetí je známá cesta pomsty, která je příliš rafinovaná a hrdina diváka stále překvapuje svou rafinovaností a důvtipem, hraje si s ním stejně jako s předmětem své msty. Jenže opět je to pouze póza. Krom neustálého oblbování a předkládání 'starých známých principů' tak nemá Selton Sea nic co by nám mohl nabídnout. Vlastně ano, přihlouplého Medvídka Pů bez nosu a s legračním úsměvem. [TOP 19/7 69%] (29.03.2007)

Film je to zajímavej, ale pořád mi tam něco vadilo, Jde o to, že se hrozně nepovedl výběr herců do rolí, fakt Vala nemusím a musím říct, že mi vadil dost i tady, prostě jsem mu nevěřil ani slovo, neudělal jsem si k němu pouto, což je u tohoto typu filmů dost podstatný. Jeho obličejový výrazy jsou strašně falešný a jde to vidět. Hlavní záporák s umělým nosem byl hrozně naspeedovanej a až moc přehrával, ale to všechno bych mohl nějak překousnout, kdyby ten děj byl nějak extra dobrý, ale spíš mi to přišlo hrozně překombinovaný a navíc konec stojí vážně za hovno. Nechápu, jak můžou vždycky koncem tak posrat celej film. Takže pro mě jen průměrný film o drogách, na který za chvíli zapomenu. (17.03.2014)