Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pan Novák (Jindřich Plachta), úředník v pojišťovně, se stará jen o svou práci, nic víc ho nezajímá. Dokonce i společenské změny v únoru roku 1948 ho nechávají lhostejným. Uvědomí si je teprve, když je pojišťovna zrušena. Musí se rozhodnout: buď odejde do důchodu a nebo půjde pracovat do továrny. Ani jedna z těchto možností se panu Novákovi nezamlouvá... Snímek, zrealizovaný i na popud Jindřicha Plachty, byl natočen "úderkou" filmových pracovníků jako dar IX. sjezdu KSČ. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (38)

Brejlil 

všetky recenzie používateľa

Sledování tohoto "filmu" pro mně bylo skoro fyzické utrpení. Jako by mi někdo trhal zuby bez anestezie, když jsem sledoval p. Plachtu, s jakým nadšením a jak skvěle hraje v této agitce. Plachtův výkon je to jediné, kvůli čemu stojí za to tento film vidět. A ještě snad mladí Hlinomaz a Horníček. Ale upřímně řečeno, pokud se tomuto filmu vyhnete, uděláte asi lépe. ()

topi odpad!

všetky recenzie používateľa

Hnusná a nechutná agitka oslavující Únor 48. Mám rád herectví Jindřicha Plachty, ale tady předvedl takovej blivajz, že mě byla za něj hanba. Všichni úředníci jsou po Únoru posláni do fabrik (nesmí chybět poznámka, že na Západě by jim ani žádnou činnost nenabídli) a tam přijdou na chuť práci u soustruhů. Po krátkém čase jsou radostí bez sebe a když je mezi svá křídla vezmou normální úderníci a dohromady udělají pořádný pracovní kolektiv, to by i prase blilo. Plachta sice do své postavy Nováka dal určitou komiku, ale v tomhle zpracování to působilo vyloženě trapně. Fuj, odporná oslava komunismu, ideologický blábol, nic jiného v tom nevidím. Následné filmy Bořivoje Zemana o Andělovi jsou sice taky agitační, ale neopěvují tak okatě bolševickou propagandu. ()

Reklama

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Jedna z prvních vlaštovek poúnorového schematismu ve srovnání s některými mladšími žánrovými vrstevníky nenabízí nic neočekávaného, ale na druhou stranu ani vysloveně prázdného. Není pochyb o tom, kam svým obsahem míří jalový scénář, sestavený z oblíbeného dobového klišé prohlédnuvších nevěřících Tomášů, nicméně už samotný fakt, že film popisuje, byť silně zjednodušeně a vlastně ireálně, únorový převrat, je výjimečný. Kontroverznost náborové akce 70. 000 z administrativy do výroby je neoddiskutovatelným palčivým problémem poválečné hospodářské politiky a Novákův případ nebyl ojedinělý; v tomto směru film poskytuje poměrně cennou reflexi, a i když se společně s postupným hrdinovým nadšením mění v zoufale špatně sehrané divadlo, přináší svou historickou výpověď. Rozhodujícím kladem Zemanova filmu je nepochybně nemalý umělecký i ryze osobní vklad představitele titulní role Jindřicha Plachty, s jehož standardně kvalitním hereckým výkonem nelze jakkoli polemizovat. Navzdory nepopiratelné černobílosti, pramenící z dobou ovlivněného chápání společnosti, zasluhuje NOVÁK pozornost i dnes, minimálně díky dalšímu rozkrytí fenomenálního Plachtova hereckého génia, kterého se nám v současnosti dostává tak málo (shlédnuto v rámci festivalu Filmový smích Jindřicha Plachty v Rychnově nad Kněžnou, 2. 10. 2009). ()

Marek1991 

všetky recenzie používateľa

Propaganda skrytá v detailoch alebo vlastne skôr ani nie, lebo v niektorých momentoch to bolo dosť agitačné, najmä keď si dievča z Čiech, ktorých vojaci kedysi bojovali proti boľševikom na Sibíri, čítalo o niekoľko desaťročí knižku Lenina. Z úradníkov robili nemehlá, z pracujúcich akýchsi oduševnelých rozradostených budovateľov, proste dosť tendenčné. Dej je sám o sebe nevýrazný, no zosmiešňujúci v osobe úradníka z poisťovne celý bývalý systém. Nechcem ho obhajovať, ani dnes sa nemáme dobre, no ani s tým budovaním socializmu to nebolo také dobré, aké sa tu ukazovalo, aj keď sprvoti niekde vládla aj eufória, spreneverilo sa to svojej hlavnej myšlienke, bolo to diskriminačné a centralistické, až totalitárne. Mohli sa pokúsiť film niečím obzvláštniť, aspoň zaujímavými výrokmi, no nestalo sa a nezabával som sa. ()

Schlierkamp 

všetky recenzie používateľa

Československý komediální film odehrávající se v únoru 1948 a popisující společenské změny z pohledu dlouholetého úředníka Josefa Nováka, kterého ztvárnil J. Plachta. Tento zodpovědný úředník, jenž díky svému přesvědčení nemíchat se do politiky, odmítne nabídku stát se ředitelem pojišťovny, v níž pracoval. V souladu podle komunistického záměru snížit přebytečnou byrokracii a navýšit výrobu těžkého průmyslu dostane nabídku odejít pracovat do továrny či do penze. Pan Novák propadne zoufalství a snaží se simulovat nemoc, aby nemusel jít pracovat rukama, nakonec však podlehne všeobecnému nadšení z nového třídního rozdělení a přijme dělnickou pozici. V práci je zařazen do skupiny nových pracovníků, kteří vzešli z nedělnických profesí a ti jsou zpočátku pod dohledem a jsou přehlížení pro svou slabou kvalifikaci a výkonnost. Panu Novákovi se nové zaměstnání prudce zalíbí, v novém kolektivu je spokojen a díky svému nadšení je povýšen na místo se samostatnou činností. Pan Plachta dokázal toto budovatelské dílo osvěžit svým komediálním herectvím, které se vyznačovalo Novákovou roztržitostí, civilními dialogy s manželkou M. Valentovou a nakonec i předstíraným pracovním nadšením a díky němu film B. Zemana nepůsobí tak beznadějně propagandisticky s černobílou optikou, jak tomu bylo u filmů z této doby zvykem. V dalších rolích se ukázala Novákova dcera L. Fraňková, naivní prokurista F. Kreuzmann zatčený za protistátní činnost, řidič tramvaje a nesympatický ideologický vůdce mládeže J. Pehr, který naváděl mladé lidi k četbě Leninových spisů a zpěvu nepříliš duchaplných budovatelských písní. V rolích Novákových spolupracovníků se objevili M. Horníček, V. Trégl či J. Hlinomaz. Velkou zásluhu na snesitelnosti snímku a jeho politickému odlehčení má právě pan Plachta a režisér B. Zeman. Vzhledem k tomu, že mě Plachtův výkon bavil a dokonce mě nejednou rozesmál, dovolím si hodnotit tento film popisující vynucené změny v novém společenském uspořádání s humorným nadhledem průměrně. ()

Zaujímavosti (2)

  • Snímek má spojitost s komunistickou kampaní „77 000 do výroby“, která měla za cíl doplnit nedostatek pracovních sil zejména v těžkém průmyslu inteligencí – převážně úředníky – a tím ji vyřadit z běžného života a (dle tehdejšího výraziva) včlenit do dělnické třídy. (Komiks)
  • Film byl natočen úderkou filmových pracovníků jako dar IX. sjezdu KSČ. (sator)

Reklama

Reklama