Strieborná Háta

Slabota. Ona se mi Hilmerová nijak extra nelíbila, se slovenským přízvukem mluvící vílu jsem taky nepobral, a s těmi zrzavými parukami to prostě v ČT neumějí (Zrzavá Andula!). Jinak mamka královna chce stůj co stůj syna oženit za princeznu, a co královna víla nechce, zrovínka v té chvíli běží kolem prince jedna z jejího stáda a princ nejspíše podle ladnosti běhu nebo čeho se rozhodne, že tuhle a žádnou jinou na celý život nechce. Ona ho víla ještě vyzkouší, jeho kamarádi mu pomůžou, sami si nevěsty najdou, a nakonec si všichni mohou v přírodě zakřepčit a zatancovat. Snad jen ten Strach to krapet shazuje, jinak mi to přišlo zcela bez vtipu a zbytečně vážné a ukecané. (11.03.2019)

"Tak co, královno, která z nás je mocnější ?? Ty nebo já ??" V tom duelu Molavcová, Holubová je to asi opravdu nerozhodně, ačkoliv Evu Holubovou lze snad i považovat za herečku, protože jinak si děvčata coby dvě silně nesympatické, svého času velmi protěžované, stálice, s až umíněnými sklony k přehrávání nemají co vyčítat.. (29.11.2014)

Děs a hrůza. Otřesný scénář, otřesné dialogy, otřesná mluva, otřesná kamera, otřesné herecké výkony, otřesné kostýmy. Leckterá padesát let stará studiová béčková pohádka s umělým mechem elegantně mrsknutým přes pařez z hnědého hadru (a že jich je) je stokrát kvalitnější. Ta nespisovná řeč... no tak ta mi trhá žíly už od doby, kdy jsem jako malá sledovala Makovou panenku. (25.06.2022)

Příjemná pohádka o tom, jak láska překoná všechno... Vzlyk! Je fajn, že se pohádka netočí jenom tak, že známého herce komicky nalíčí a o dvou víkendech ho šoupnou do studia na Kavkách. Tady je opravdu krásná příroda. Ale každý si tu najde něco, co mu neuvěřitelně vadí. Pro mě je to Jiří Strach (se svým univerzálním vykuleným herectvím) jako pohledný a laskavý mládenec v naprosto zbytečné roli. (14.11.2011)

Krásná hudba. Ale to je asi tak vše. Ta pražština přímo rve uši. Jinde mně to nevadí, ale tady to byl přímo děs. Vlastně to prznilo celý film. Kde jseš, k vobědu, jakej seš, to mi znělo v uších ještě hodinu potom. Snad alespoň v pohádkách by se mělo mluvit česky, nepočítám samozřejmě nářečí. Ale jinak to ušlo, nebylo to až tak hrozné. Možná na tom neměly dělat dvě ženy v režii. Paní Molavcovou za herečku nepovažuji, takže její „výkon“ mne neobtěžoval. (14.11.2019)