Utópia, najviac ľudí žije v Číne

Moc pěkný film a v něm několik velmi vtipných situací, které diváka nejen pobaví, ale i přinutí k zamyšlení - např. sežrání mobilu krávou. Ovšem nejvíc mne dostala scéna, v níž dětičky kupují svému otci k narozeninám benzín (jak ten mrňous si na to vytáhne kyblíček...:-)). A pak taky ti dědulové, uvízlí v bažině a pějící internacionálu... Holt Norsko. (26.10.2009)

Hrstka povídek kolísavé kvality, pro které je zdánlivě jediným sjednocujícím prvkem značný nadhled občas s milým dotekem absurdna. Funguje to překvapivě dobře i na člověka, který k snímku přijde jako slepý k houslím, a není si tak vědom toho, že každá s osmi povídek je satirickou metaforou nějaké norské politické strany (což byl můj případ). I tak jsou z toho silné 3* s náběhem na čtvrtou. Pokud jste Nor, nebo je norská politologie vaším koníčkem, je to film pro vás! (13.02.2014)

Ano, těžko popsatelný, skvělý film (golfista). Několik zdánlivě obyčejných příběhů: o jednoduché výměně manžela, o podivných chutích krávy, o nelegální adopci, o cynismu dětí, o magii Pokémonů, o propadajících se proletářích .. o volbách a norských politických stranách. P.S. Jedné straně bude chybět 9 voličských hlasů. (23.10.2005)

Originálních počinů není nikdy dost, a když mimo svoji jedinečnost nabídnou i něco navíc, tak tím lépe. Skupinka Norských režisérů dostala za úkol zmapovat tamní politickou scénu. Každý si vybral jednu parlamentní stranu, a natočil povídku ve které vyzdvihuje základní myšlenku zvolené partaje, a dovádí ji ad absurdum. Satirou a sarkasmem se nešetřilo, s politickou korektností si nikdo hlavu nelámal, a i proto vznikl snímek který ke svým filmovým kvalitám přidává mrazivě nezkreslený pohled do duše lidí skandinávského království. Nebo hořko-sladkou poetiku života malého člověka, to podle divákovy pozice na stupnici optimismus - pesimismus. Jediným kazem na kráse je fakt, že informace o Norském stranickém systému nepatří v Česku k obecně známým, a k plnému zážitku je nutné si alespoň něco málo zjistit dopředu. To neplatí pro poslední povídku, která je perfektně srozumitelná úplně každému. Nezbývá než doufat, že se i naše kinematografie jednou zmůže na podobně progresivní projekt. (04.10.2011)

Norská povídková politická satira. Odrazuje vás to? Tak se nenechte odradit. Přišli byste o svěží, zajímavý, nádherně ironický film, který si v každé z povídek bere na mušku jednu z norských politických stran. Jednotlivé povídky můžete chápat jako výstižné alegorie jednotlivých stranických ideologií (strana práce aneb kam vede solidární jednání bez promýšlení důsledků) nebo jako vtipné a někdy dojemné příběhy ze života. Pro všechny příznivce politické nekorektnosti a taky pro odpůrce dobročninných sbírek ;) (06.03.2005)