Krvavé pobrežie

John Woo ukázal, že je zpět ve skvělé formě a natočil naprosto úžasný historický megafilm. Přes výborně natočené souboje, krásné obrazy přírody, vojenské taktizování, po speciální efekty a dobré výkony hlavních herců je to film, který mě oslovil na plné čáře. Už se těším na asijskou verzi, která je dvakrát tak delší :-). 90 %. (09.08.2009)

Začátek filmu se slibně rozvíjí, ale postupem času se i bojové scény okoukají a film je dosti monotóní. Všichni sypou z rukávu moudra jak v továrně na výrobu hlášek Moudra s.r.o. Je to moc heroické a kopí se tu používá snad i na vytírání zadků. Vtipné scénky a typická asijská mimika leze na nervy. Proč se ten film zaplatil a děla rekordní tržby ? Protože v Číně dostali příkaz jít na to všichni do kina :-) (21.06.2009)

"Chi bi“ a "Chi bi xia: Jue zhan tian xia“ nejsou zdaleka jenom o válce … Jejich drastickým zkrácením se sice podařilo příběh "Krvavého pobřeží“ vecpat do jednoho filmu, ale John Woo za to musel něčím zaplatit. S ohledem na západního diváka logicky upřednostnil akci a částečně obětoval hloubku, typicky asijský punc a filosofický rozměr snímku. Ale ten příběh je tak mimořádný, že i po radikálním osekání některých scén a po vynechání zajímavých a důležitých momentů zůstal celistvý, výpravný, velkolepý - a silně nadprůměrný ... a pořád v něm jde o ty základní hodnoty, které si nelze koupit a kvůli kterým stojí za to i zemřít. (09.06.2010)

Pro mě hodně složité a ze začátku velká nepřehlednost postav .. trvalo mi docela dlouhou dobu, než jsme se v tom zmatku dokázal zorientovat. Všichni jsou si podobní jako vejce vejci. Nicméně na oko velmi lahodné scény, scénicky barevné, epické a poutavé. Jisté scény bych určitě nemusel, zbytečně prodlužovaly už tak dlouhý film. Nejvíc mě zaujal postavou Takeshi Kaneshiro, velmi zajímavá postava. (21.01.2012)

Čína na krvavém pobřeží předvedla, že velkofilmy nemusejí být jen doménou Hollywoodu. Přehlídka asijských hereckých star východu v čele s Tonym Leungem a Shidem Nakamurou ve vizuálně úchvatné a velkolepé bitvě o mír naplno ukazuje, že je John Woo zpátky ve své kůži. Předmětem je ústřední konflikt čítající masivní střety obrovských armád a lodí či taktické úskoky, čas se najde i na jednu příjemnou romanci - a je zde navíc nevnucující se, jinak známá myšlenka přátelství. Místy rozpačité heroické pózy mohou věrohodnost tahat dolů, ale už dlouho jsem nekoukal s otevřenou pusou na vizuální tanec a nápadité bitevní choreografie, dokonalé léčky a na to, jak jedna krásná žena může tak dlouho tlachat o vaření vody...Dámy a pánové, spokojenost padla na krvavé pobřeží... (30.06.2009)