Modrý kaftan
Le Bleu du caftan
Den blå kaftan
The Blue Caftan
The Blue Caftan
Obsahy(1)
Mina a její manžel Halim provozují v Maroku obchod s tradičními oděvy – kaftany. Mina se stará o prodej, zatímco Halim kaftany s láskou k tradiční ruční výrobě šije. Manželství je šťastné navzdory Minině chatrnému zdraví a Halimově jiné sexuální orientaci, kterou Mina tiše toleruje. Trh ale tradičnímu řemeslu nepřeje, zákazníci na objednávky spěchají, a tak jsou Mina a Halim nuceni přijmout pomocníka. V okamžiku, kdy k nim nastoupí mladý, pohledný a učenlivý Youssef, se změní křehká rovnováha jejich vztahu, milostný trojúhelník se ale začne vyvíjet jinak, než by se na první pohled zdálo... Režisérka Maryam Touzani vypráví svůj příběh se stejnou pečlivostí, neuspěchaností a láskou, s jakou Halim šije svoje kaftany. Její druhý film po úspěšném debutu Adam (uvedeném v Cannes v sekci Un Certain Regard 2019) přináší empatický pohled na v Maroku tabuizované téma homosexuality, ale i svébytnou obhajobu instituce manželství. (Artcam Films)
(viac)Videá (4)
Recenzie (19)
Něžně zpracované téma. Zajímalo by mě, jestli ho někdo v Maroku uvidí… První film, ve kterém se manželský vztah dvou lidí nedegraduje na formální kus papíru a osobní neštěstí (byť v evropských a amerických filmech, kde je žena “diktátor” a muž homosexuál, se tak děje…). Překvapivá obhajoba manželství a (jako) uměleckého řemesla. ()
Překvapení z náhodné návštěvy letošního KVIFF se neslo ve znamení života. Modrý kaftan se možná prezentuje primárně jako příběh o lásce a jistě se najdou mnozí, kteří jej budou hrdě nazývat kvalitním zástupcem filmů s LGBTQ+ tématikou, nicméně to o čem je tento francouzský snímek v arabském znění primárně je příběh života, k němuž fenomény jako láska, manželství, píle a podobné nesmysly jednoduše patří. Život staví film na pedestal před pouhou existencí současné materialistické společnosti, ať už jemně Youssefovým prohlášením, že celý život na sebe dře sám a o peníze nikdy primárně nešlo, ale především závěrem, kdy SPOILER se Halim vzdává drahého modrého kaftanu, na kterém dlouho dřel a mohl jej výhodně prodat, k zakrytí své zemřelé manželky, kterou sice miloval, ale která jej nikdy sexuálně neuspokojila. Nádherná oslava ruční práce a tradičního řemesla, dlouhé artové záběry, na které se ve správném rozpoložení krásně kouká, drsné ztvárnění Míniny nemoci, neokoukaní arabští herci, krásný jazyk a perfektní atmosféra marockého města. Není to snímek pro každý moment, člověk musí počítat s náročnější stopáží a pomalým tempem, nutno však říct, že se mu i sebemenší scéna odvděčí. ()
Decentní, pěkně natočené a lidsky příjemné vztahové drama. Ale příliš jednoduché (jakmile jsou rozdány karty, je všechno jasné) a nekonfliktní na to, aby muselo trvat ke dvěma hodinám. Asi by mě trochu obměkčilo, kdyby se větší část děje odehrávala v exteriérech, aby si člověk užil krásy medíny marockého města, ale dějově se to fakt dalo zvládnout v osmdesáti minutách. (56th KVIFF) ()
Touzani se na ploše dvou hodin daří trpělivě vykreslit složitá citová hnutí, jimiž jsou všechny postavy zmítány. Prostředí trochu připomíná chválenou Nit z přízraků, režisérce se však daří být svým postavám o něco blíže než Paul Thomas Anderson, díky čemuž je citlivá observace nenápadných gest a pohledů emočně silnější a netrpí odtažitostí. „Kaftan musí odolat zkoušce času,“ popisuje Halim vrchol svého krejčovského umění, zároveň však není pochyb o tom, že hovoří i o svazku s milovanou osobou. Oceňuje Minu za její drzost a průbojnost kombinované s chápavostí, ona si ho zase váží za oduševnělost i důsledné pohroužení do zapomínaného řemesla. O jejich lásce, přestože poněkud netradičního charakteru, nemůže být pochyb. Více zde. ()
KVIFF 2022 Moc pekny laskavy snimek. Divakovi je po 20 minutach vse jasne, ale presto se nenudi a proste to s postavami vsechno prozije. Jen ten mlady kluk mi prisel trochu jako zjeveni (trochu jako ve filmu Cukrář) - mlady, hezky, pracovity, hodny, penize ho nezajimaji... ()
Reklama