Réžia:
Roman PolańskiKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Oliver Masucci, Fanny Ardant, Mickey Rourke, John Cleese, Joaquim de Almeida, Fortunato Cerlino, Luca Barbareschi, Teco Celio, Milan Peschel, Olga Kent (viac)Obsahy(1)
Kdysi dávno byl, a dodnes je... Hotel Palace. Neobyčejný zámek uprostřed zasněženého údolí má gotickou a pohádkovou atmosféru a scházejí se tu bohatí a požitkářští hosté z celého světa. Letos je všechny spojila jedinečná událost: silvestrovský večírek roku 2000. Jejich extravagantní požadavky se snaží plnit houf číšníků, poslíčků, kuchařů a recepčních. S blížícím se úsvitem nového tisíciletí Hansueli, obětavý padesátiletý ředitel luxusního hotelu, s téměř vojenskou přesností dohlíží na personál ještě před příchodem hostů na večírek a ujišťuje je, že to nebude konec světa. Ve vzduchu však visí Y2K a panují obavy i naděje, že úderem půlnoci může dojít k nečekaným výkyvům na účtech velkých finančníků v důsledku zhroucení světových počítačových systémů. Ve skutečnosti je však čeká bitva vedená s extravagancí a výstředností hotelových hostů. Psi a tučňáci s lidskými potřebami a lidé se zvířecími touhami. Jejich příběhy dávají život absurdní a provokativní komedii. Je konec roku 1999: nejen závěr století, ale konec celého kontroverzního tisíciletí. (Pilot Film)
(viac)Videá (10)
Recenzie (18)
50 %. Další Polanského pokus o absurdní drama, tentokrát ale velmi nepovedený. Jestli má Hotel Palace nasrat, tak se mu to daří, ale nikoliv v rovině metafory nebo nějakého jiného přesahu, který by vyprovokoval k zamyšlení, prostě ze své vlastní samoúčelné podstaty. Občasný vtip, beckettovskou satiru a zjevné rýpnutí do zaslepeného společenského požitkářství tomu upřít nelze, to ne, nicméně řemeslně jde o nedotaženou, nekatarzní koláž bizarních mikropříběhů opřených o stereotypní postavičky, z nichž přinejmenším polovina ve filmu vůbec nemusela být. K tomu ty průměrné efekty… Fakt se snažím o objektivitu a nalezení nějakého smyslu, ale čím dál víc netuším, proč tomu dávám tolik procent. Snad z úcty k režisérovi, kvůli pár zdařile humorným momentům a asi proto, že mi to stojí za sesmolení tohoto komentáře. Kdyby snímek vznikl před dvaceti lety, asi bude úspěšnější. Přál bych mu to, protože žánr absurdní drama fakt můžu – a to i od Polanského. ()
Je to vtipný, ale moc jsem se nesmál... Jako komedie je to dosti průměrné dílo (2 až 3 hvězdy), ale jako přiznaná tragédie s komediálními prvky by to bylo téměř geniální. Tak počkám až distributor změní žánr a pak hvězdičku ještě přidám. Otázka je, zda Polanski tu úžasnou satirickou metaforu falešné společnosti tam záměrně hodil do druhého až třetího plánu nebo zda jsem v tom našel něco, co zamýšleno úplně nebylo... [kino Pilotů, předpremiéra] ()
Když jdete na film Romana Polańského, tak nějak očekáváte, že vás to strhne. Sázka na devadesátkové retro je trendy, vizuálně vyfintěná epizodní ad absurdum zábava ale nevytřepe z ošuntělého igelitového pytlíku na stodolarovky vyjma urputně tlačených floskulí a vtipů nic objevného. Rutinní kritika společnosti neprovokuje, náměty jen recykluje a v porovnání s typově podobným Trojúhelníkem smutku zaostává. Nevidím nadstavbu, nic nového, nic zábavného. Scénář je slabý, postavy kromě skvělého Olivera Masucciho nehmatatelné, rádoby specifická bizarnost je okoukaná a vlastně strašně jednoduchá. Velký smutek. ()
Dostal jsem víc, než jsem čekal. Úžasnou mozaiku bizarních postav na odlehlém, ale atraktivním místě. Žádný velký příběh, jenom absurdní podobenství s několika individuálními motivy plus neklidným očekáváním přelomu tisíciletí. Hodně jsem se umíval a párkrát i hlasitě zasmál. Ani mi nevadilo, že fórky často nebyly originální. Roman Polanski potvrdil, že umí nabídnout za málo peněz hodně muziky. Nejznámější esa ve filmu hrají jako o život a i méně známí herci s nimi po celou dobu drží krok. Rád se podívám znovu. ()
Polański na stará léta zřejmě zešílel. Scénář je laciný a vlastně vůbec nedrží pohromadě. Spojuje ho prakticky pouze oslava Silvestra jednotlivých postav na jednom místě. Ovšem řemeslné zpracování jako pocta starému evropskému filmu funguje. Nádherná kamera a syté barvy byly pastvou pro oči. Nic víc, nic míň. Snad jen malé překvápko pro Čechy. A ta zvracející scéna? Snaha být cool jako nedávný Trojúhelník smutku? Zbytečná… ()
Galéria (85)
Fotka © 01 Distribution
Reklama