Réžia:
Cristian MungiuScenár:
Cristian MungiuKamera:
Tudor Vladimir PanduruHrajú:
Marin Grigore, Judith State, Orsolya Moldován, Endre Rácz, József Biró, Ovidiu Crisan, Zoltán Deák, Cerasela Iosifescu, Andrei Finti, Miklós Bács (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Po odchode z práce v Nemecku sa Matthias niekoľko dní pred Vianocami vracia do svojej multietnickej transylvánskej dediny. Chce sa viac zapojiť do výchovy svojho syna Rudiho, ktorý bol príliš dlho zverený do starostlivosti matky Any, a zbaviť chlapca nevyriešených obáv, ktoré ho sužujú. Stará sa o svojho otca Otta a túži vidieť aj svoju bývalú milenku Csillu. Prijatie niekoľkých nových pracovníkov do malej továrne, ktorú Csilla vedie, naruší pokoj v komunite a dospelých sa začínajú zmocňovať skryté obavy. Cez tenký plášť zdanlivého porozumenia a pokoja vyplávajú na povrch frustrácie, konflikty a vášne. (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (19)
Sociální dramata z východu jsou vždycky dobrý a z Transylvánie, kde kromě Drákuly žije už jen pár vesničanů, jsou vůbec nejlepší. Rumunština jim tam samozřejmě nevadí, mad'arština taky ne, němčina se tam ještě přežije, ale jak místní uslyší tamilštinu, stávají se z nich fanatici. Hezkej morální kompas nám naservíroval ten Cristian Mungiu. ()
Tak vrcholem je ta slušná konverzačka místních v kulturáku, motorka na sněhu se zasněženou krajinou a měsíční opuštěná krajina, která zdatně navozovala beznaděj a pocit opouštění. Jinak se musím přiznat, že těm linkám něco schází, a to jsem se fakt snažila. Ale možná mi mezi těmi více než deseti linkami něco uniklo. ()
Zkušený režisér a scenárista Cristian Mungiu servíruje další z morálních dramat v rytmu rumunské nové vlny. Mungiu částečně ustoupil od typických dlouhých záběrů a také se snaží pokrýt více sociálně třaskavých témat. Přestože to není vždy ku prospěchu věci, zajímavou výpověď o evropské společnosti jsme přesto dostali. ()
Hustá nálož z podkarpatské oblasti...také jeden z nejdepresivnějších vánočních filmů. Veškerá marnost snažení a zbytky z pohodové budoucnosti našeho hrdiny, který je bez ohledu na dění kolem stále ten jediný, do jehož mysli a citů má divák možnost zcela nahlédnout, je až geniálně vystiženo v poslední asi půl hodině, počínaje vesnickou schůzí, v níž se jakoby nevědomky, ale díky skvělé režii zcela přesně, misí zloba společnosti (onen celosvětový problém, jenž řeší jedna malá rumunská vesnice) a zoufalá láska jedince. Na jeden záběr zde režisér uchopí vše, což se žel nedá říct o celém pojetí filmu, kterému by určitě neškodilo větší tempo. Každopádně na stopáž a vykreslení všeho, co chtěl Cristian Mungiu nabídnout, má prostě právo a dělá to opravdu dobře, byl jsem přirozeně nadšen...ve filmu se mluví šesti jazyky a skutečně krásné ženy zde na smyčcové nástroje rázně a okouzlujícím způsobem hrají nádherné melodie... [Filmový klub Citadela] ()
Sociální sonda do maloměsta kdesi v Sedmihradsku. Civilní, mrazivá, frustrující. Nesestříhaná scéna z kulturáku, kde se místní xenofobové a dezoláti předhánějí v tom, kdo je větší píčus, tomu s přehledem vládne. Podobnost s aktuální roadshow Víta Rakušana po sociálně odloučených krajských lokalitách je čistě náhodná. ()
Galéria (22)
Fotka © Le Pacte
Reklama