Réžia:
Tomáš KleinKamera:
Dušan HusárHudba:
Jonatán PastirčákHrajú:
David Prachař, Jaroslav Cuhra, Tatiana Dyková, Jiří Schmitzer, Vladimír Javorský, Jiří Lábus, Alexandra Borbély, Milan Mikulčík, Halka Jeřábek Třešňáková (viac)Obsahy(1)
Po dlhej ceste Európou sa kočovný herec tatko Mour vracia domov so svojou ženou mamou a ich synmi, jedenásťročným Eliasom a len ročným Bratom. Chcú sa konečne usadiť a viesť normálny život. Doma ich však nič a nikto nečaká. Privíta ich len samozvaná domobrana, ktorá nahradila políciu. Sú poslaní na útek, ktorý sa zmení na putovanie magickou a krutou krajinou obývanou neškodnými čudákmi a nebezpečnými ľudskými tlupami. Ich cesta sa pretína s ľudskými osudmi, ktoré odhaľujú vzájomné vzťahy medzi členmi utekajúcej rodiny. Otec, inokedy neschopný zvládnuť vlastný život, musí začať bojovať za svoje deti a rodinu. A tiež dovoliť svojmu synovi Eliášovi, aby sa stal dospelým, možno zrelším, než je on sám. (CinemArt SK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (34)
Nespoutaný rej nahodilých obrazů, jenž místy zaujme podmanivými a energickými momenty, většinu času jen neúspěšně hledá, co kromě undergroundového buřičství vlastně může nabídnout. Především se ale velmi špatně hodnotí, jelikož každý divák ve výsledku uvidí zcela odlišný film. Více zde. ()
Dobrý, byť okleštěný námět, otřesná kamera! PS: Pan Husár dokonce ani netuší, že se narodil v Československu, nikoliv na Slovensku, jak je zde uvedeno. Když mu unikají základní věci jako jsou nacionále, pak už se ani nedivím jeho nezvládnuté práci s handkou. Kamera není iPhone, takže buď trochu posilujte ruce a záda anebo doporučím míň pařit během natáčení. Zdar ()
Solidní magořina balancující mezi obrazově-zvukovou poezií, surrealismem a knižní adaptací. Režisér při diskusi přísahal, že želvičky to přežily <3 Dle autora knižní předlohy se nejedná o autobiografii, ač mu teda hlavní protagonista je celkem podobný... Pokud se na to zvládnu ještě aspoň jednou podívat, tak by to mohlo aspirovat i na 5 hvězd. Každopádně jako skoro režisérský debut hodně dobrý! <3 ()
Vytvarne ojedinela adaptace romanu Jachyma Topola, ktera svym zpusobem bavi kvuli mozaice ruznych bizarnich a smysl mnoho nedavajicich scen. Z hlediska pribehu do ted nevim, co si o tom myslet - ale presto, ze by filmu sluselo jeste par minut ustrihat, tak to divaka dokaze pobavit. Za vyzdvihnuti stoji hlavne Labus a jeho automechanicky gang a motorkari jedouci mezi hroby se songem Ziletky od Filipa Topola. To, ze se neustale strida noc a den bez ohledu na navaznosti nemusite resit, protoze cela story je hodne alternativni a mnoho smyslu v tom nehledejte. LFŠ2023 ()
Něco mezi Nejasnou zprávou o konci světa a Šíleným Maxem. Měl jsem problém už se stejnojmennou literární předlohou Jáchyma Topola, scénáristé z ní navíc vypreparovali několik rovin (těšil jsem se na rovinu s Gérardem Depardieu a Ruskem, ta ale zmizela nenávratně) a vzniklo cosi hodně artového, bezdějová road movie bezčasím...samozřejmě zmizel i největší skvost knihy - totiž ten oslnivý Jáchymův jazykový projev, ten nádherný proud literární řeči, který se do obrazů převést nepodařilo - a posloupnost až surreálných výjevů, ze kterých je film složen, tu magii Topolova textu prostě nemá a mít nemůže...vrcholem snímku jsou tak Žiletky Jáchymova bratra Filipa a Psích vojáků...jediný moment, kdy mne mrazilo... ()
Galéria (11)
Zaujímavosti (1)
- Ikonická dřevěná chata na pilíři mostu řeky Radbuzy připomínající chaloupku Baby Jagy (Georgiy Millyar) z Mrazíka (1964) skutečně shořela během natáčení filmu. Musela totiž ustoupit plánované lávce přes Radbuzu, a tak skutečnosti filmaři využili a chatu zapálili. (Leopard105)
Reklama