Příliš důvěrná tajemství

Nevím jestli bych to označil za drama v tom pravém smyslu slova snad spíše za komorní drama, ale to je možná zbytečné slovíčkaření. Poutavý příběh dvou nešťastných a osamělých lidí které svede dohromady náhoda. Jejich vzájemná blízkost jim pomůže vyřešit osobní problémy a dá jim sílu změnit svůj život. Normálně šťastné konce spíše odsuzuji, ale tentokrát mě potěšil. Velmi lidské a uvěřitelné ... k režii ani scénáři nemám rovněž výhrad. (06.02.2009)

Drama o dvou osamělých lidech a taky o umění naslouchat. Schůzky Anny a nesmělého daňového poradce Williama pokračují i po prozrazení jeho skutečné profese a je těžké určit, kdo komu více pomáhá. Jen jsem marně čekala na nějaké bližší vysvětlení krize Annina manželství. Zdálo se mi zvláštní, že tak radikální proměna v chování jejího muže by měla být jenom důsledkem úrazu při nešťastné nehodě v garáži. Ale možné to je … byl to pro něho asi dost traumatizující zážitek - navíc s trvalými následky. Kromě toho Anna nemusela říkat vždycky jenom pravdu a nic než pravdu - nestává se každý den, že se vám podaří přizabít vlastního manžela. A tak za největší nedostatek filmu pokládám vynechání důležité události jedné noci, která Annu velice rychle dovedla ke zcela zásadnímu rozhodnutí. Vůbec nejde o zobrazení nějakých intimních detailů. Pokud to mělo být pro diváky neočekávané, býval by úplně stačil jen krátký telefonát, jehož smysl by se objasnil až dodatečně. Ale bylo přinejmenším podivné celou tu záležitost úplně přeskočit a odbýt ji pouhým rozhovorem při dalším setkání Anny s Williamem. Jako kdybyste v nějakém historickém velkofilmu vypustili rozhodující bitvu ... Ale i tak dobrý film s přesvědčivými herci. (08.02.2009)

Zajímavý je námět, ze kterého se vychází. A jak zde poznamenávají i jiní, zajímavé je to až do půlky. Pak se to ale zadrhne a do konce se to už jen jakž takž doklopýtá. - Stále jsem vás neodradil? Tak vám ještě řeknu tohle: dlouze se zadívejte na výraz hlavního hrdiny, jak je zachycen na oficiálním plakátu. ...... Už? Stačí? Tak si teď představte, že se na tenhle jeho kukuč (= jeho veškerou mimiku) díváte ještě asi tak 100 minut. :) Jestli vás ani tohle nezlomilo, tak směle do toho. (19.11.2009)

Obrovsky zajímavý (a do jisté míry i originální) film. Ikdyž to působí jako komorní drama, chvílemi se zde vyskytuje i napětí a ve filmu se objevují prvky thrilleru (výborné práce s hudbou). Zaujal mě nesourodý a opravdu zvláští vztah mezi hlavními představiteli a mimo jiné i Luchiniho kukuč (ty "vytřeštěné" oči si budu ještě dlouho pamatovat :-)). No, film se mi zkrátka líbil a nebýt toho neuzavřeného konce (podobně jako u Mr. Brookse; tzn. člověk čeká a nedočká se), začal bych přemýšlet i o vyšším hodnocení. (09.02.2009)

Zvláštní Leconte. Zvykl jsem si na jeho vysoký standard, proto jsem byl tady zkladán. Sice jsem mohl tušit nějakou neplechu, když se film vysílal na Barrandově, přesto jsem na to nedbal ohledy. Příliš důvěrná tajemství nemají moc daleko od telenovely, na kterou se dívá každodenně paní v přízemí. Běžná, strohá story, která má něco důsledkem setkání dvou postav něco měnit, to se ovšem ani moc nestane. No dobře, přestěhuje se a občas nenosí kravatu (!), ale čekal bych něco víc. Zůstává nezodpovězeno několik otázek, není vůbec žádná zmínka, proč pán žije sám, proč tak zvláštně reaguje na všechny tělesné otázky a připomínky. Asi si má divák domyslet sám. (04.03.2018)