Zachraň si, kdo můžeš (život)

Slavný J.-L. Godard patří mezi nejvýznamnější inovátory v dějinách kinematografie. Dokazuje to i tragigroteskně-satirickým snímkem Zachraň kdo můžeš si (život), který je v jeho tvůrčí dráze velice významný (on sám jej označuje za svůj druhý první film). Vypráví v něm příběh televizního režiséra Paula Godarda a jeho komplikovaných vztahů k ex-manželce, milence Denise a prostitutce. Jednou z podstatných intencí této filmové básně o strachu, fantazii, hudbě, obchodu a smrti je vize prostituce jako hnací síly života vyspělé liberální společnosti. Snímek budí dodnes skandální pohoršení: vadí například sekvence, v níž Isabelle Huppertová v úloze prostitutky ochotně aranžuje své tělo i celkový ráz svého chování přesně dle infantilně zvrhlých pokynů svého zákazníka-byznysmana, a mnozí diváci bývají šokováni rovněž obdobně rituální sekvencí hromadné sexuální orgie prostitutek s magnátem a jeho tajemníkem.

Ačkoli veškeré tzv. nahé scény pojímá Godard vizuálně cudně, ve zvukové stopě slyšíme autentické dotazy a výrazy, které jakoby se do civilní lidské mluvy dostaly z pornobranže (obhroublým instrukcím k orálnímu sexu na povel předchází dotaz adeptky nejstaršího povolání světa, zda by měla zákazníkovo sperma polykat). Ke svému oblíbenému tématu protestu proti zmechanizované lidské existenci a prostituci tvorby v novodobé zkomercializované společnosti J.-L. Godard podotýká: Já sám jsem jenom děvka, bojující proti kuplířství ve filmu. Spíše než u intelektuálů vzbudil tento snímek sympatie u punkové mládeže. (oficiálny text distribútora)