Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Když Graham Greene napsal scénář pro film Carola Reeda (úspěšná stejnojmenná kniha je přepisem scénáře, nikoli naopak), ani jeden z nich netušil, že píše filmové dějiny. Třetí muž se stal největším evropským pilířem filmu noir. Namísto amerických studiových podívaných dal přednost poválečné rozbombardované Vídni. Sem přijíždí autor brakových románů Holly Martins na pozvání svého starého přítele Harryho Limea. V Harryho domě však zjišťuje, že je jeho hostitel mrtev a chystá se k odletu zpět. Podivné okolnosti kamarádovy smrti, která je interpretována jako náhodná, mu však nepřidají na klidu. Pouští se do pátrání po záhadném třetím muži, který byl na místě nehody, ale nikdo o něm nic neví. Za partnerku si bere Harryho milenku, krásnou Annu Schmidtovou, se kterou začne rozvíjet klubko událostí, na jehož konci čeká šokující odhalení. Film proslavila vynikající atmosféra s výrazným svícením i dramatická honička v kanalizaci města. Ostrý kontrapunkt k dusivé atmosféře pak přidal citarový doprovod Antona Karase. (Hwaelos)

(viac)

Zaujímavosti (51)

  • Producenta Davida O. Selznicka zbytek štábu nenáviděl, jelikož všem do všeho mluvil a navíc jeho nápady byly údajně většinou opravdu hloupé. Kupříkladu se snažil na Grahamu Greenovi vymoct změnu názvu na "Noční čas ve Vídni". Některé ze svých mnoha nápadů si nakonec prosadil aspoň v americkém sestřihu snímku. (DaViD´82)
  • Orson Welles dostal na výběr zda chce řádný plat či procenta ze zisku. Vybral si první možnost, ale této volby velmi litoval, jelikož po ohromném úspěchu filmu procenta ze zisku mnohonásobně přebila částku, kterou získal vyplacenu v rámci gáže. (DaViD´82)
  • Režisér Carol Reed původně chtěl do role Hollyho Martinse obsadit Jamese Stewarta. Producent David O. Selznick však trval na Josephu Cottenovi, který v té době byl pod smlouvou Selznickovi produkční společnosti. (DaViD´82)
  • Graham Greene založil postavu Harryho Limea na britském dvojitém agentovi Kimu Philbymu, který byl Greenovým nadřízeným v době, kdy ještě pracoval pro Britskou tajnou službu. (DaViD´82)
  • Joseph Cotten si svou roli zopakoval i v rozhlasové adaptaci Třetího muže. Na této verzi se Orson Welles nepodílel. (DaViD´82)
  • Producent filmu David O. Selznick nechal pro americký trh vystřihnout celkem sedm minut scén, včetně veškerých Martinsových zmínek o alkoholu a vůbec čehokoli co by mu špinilo charakter, aby z jeho postavy udělal příkladného hrdinu bez kazů. Krom toho nechal film "vizuálně" přejmenovat na "3. muže". (DaViD´82)
  • Producent filmu David O. Selznick nechal pro americký trh předabovat úvodní komentář vypravěče. V britské verzi je tak na začátku k slyšení sám režisér Carol Reed, v americké můžete pro změnu slyšet rovnou hlas hlavního hrdiny v podání Josepha Cottena. (DaViD´82)
  • Orson Welles namluvil dvaapadesátidílný rozhlasový seriál "The Lives of Harry Lime", který se vysílal v letech 1951 až 1952. Děj pojednával o dobrodružstvích jeho postavy před událostmi zobrazenými ve filmu. Welles k některým epizodám napsal i scénář. (DaViD´82)
  • Tradovalo se, že Carol Reed objevil muzikanta Antona Karase při jednom ze svých tahů po vídeňských barech. Ve skutečnosti se spolu seznámili na večírku pořádaném produkcí. Karas na něm hrál na citeru. Reed si ho pozval k sobě do hotelu, kde si od něj nechal nahrát jednu skladbu na citeru pro použití v jedné ze scén. Při dokončování filmu v Londýně v něm však dozrálo přesvědčení, aby Karas na svou citeru nahrál pro film veškerou hudbu. Anton Karas se díky úspěchu filmu stal finančně zajištěným umělcem a časem si ve Vídni založil dokonce noční klub "Třetí muž", který řídil až do své smrti. (DaViD´82)
  • Producent filmu David O. Selznick dlouho vzdoroval režisérově naléhání obsadit do role Harryho Orsona Wellese. Myslel, že co by se návštěvnosti týkalo, tak by to byla finanční sebevražda. (DaViD´82)
  • Herec Cary Grant byl zvažován do role Harryho. Přesto se nakonec svým způsobem natáčení zúčastnil, jelikož při natáčení v Londýně pravidelně chodil navštěvovat štáb na plac. (DaViD´82)
  • Režisér Carol Reed zřídil tři samostatné natáčecí štáby. Denní, noční a třetí speciálně určený pro natáčení scén ve stokách. Reed se účastnil práce všech tří, což pro něj denně znamenalo kolem dvaceti hodin na place. (DaViD´82)
  • Dlouho se tradovalo, že si Orson Welles přepsal veškeré dialogy své postavy a dokonce, že si některé ze svých scén natočil raději sám. To členové štábu, režisér, a ostatně i Welles sám, vyvrátili. Jediné co Orson Welles filmu přinesl nad rámec scénáře, bylo reptání jeho postavy o střevních problémech a slavné "švýcarsko-kukačkové" přirovnání. (DaViD´82)
  • Poté co se Orson Welles ve Vídni nakonec přeci jen objevil, tak tvůrce stejně nepotěšil. Odmítl totiž natáčet své scény ve víděňských stokách, po tom co je osobně viděl, a tak byla vybudována jejich částečná replika ve filmovém studiu Shepperton po návratu štábu do Anglie. (DaViD´82)
  • Orson Welles dorazil na natáčení do Vídně až s dvoutýdenním zpožděním. Vzhledem k tomu, že produkce o něm neměla žádné zprávy, krom toho že je někde na cestách po Evropě, tak natáčení jeho scén začalo za pomoci hned několika dublérů bez jeho přítomnosti. V jedné ze scén dokonce "zaskakovaly" ruce režiséra Reeda. Proto je ve výsledné podobě, oproti původním plánům, Wellesova postava tak často skrytá ve stínech či jí alespoň není vidět do obličeje. (DaViD´82)

Súvisiace novinky

Projekt 100 / 2007

Projekt 100 / 2007

11.01.2007

Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (viac)

Reklama

Reklama