Šin Zatoiči monogatari

Mam za sebou treti diel ale mam pocit jak keby to bol aspon tridsiaty. Furt tie iste motivy dookola. Akurat tentoraz uz konecne aj vo farbe. Zase nejaka nespravedlnost ktoru musi Ichi napravit. Nejaka pipina ktoru poblazni a vynimocne aj ona poblazni jeho, takze chce s kantrenim zloduchov skoncovat, ale osud mu to samozrejme nedovoli, co vyusti v trpkom suboji s jeho byvalym senseiom. Bitky su kvalitne, ale choreograficky sa uz tiez zacinaju opakovat. Mimo epizodky so mstiacim sa samurajom, ktory ma aj srdce, ma to uz prilis nebavilo. Risknem este jeden diel a asi to s Ichim zabalim. 5/10. (05.07.2018)

První barevný Zatoichi. V barvě je to skutečně neuvěřitelná estetická podívaná, vizual je úžasný. Každopádně film má velmi pomalé tempo, což mu trochu ubírá, méně soubojů než předchozí díl a je vskutku hodně smutný. Z filmu vyplývá zejména zřejmě základní myšlenka osudu, který máme každý svůj a i když chceme, s těží se mu vyhneme ... Opět výborné, ale ne taková pecka jako druhý díl. (09.05.2009)

Slepý masér v barvě? No, moc jsem tomu nevěřil, ale musím říct, že mě ta barevná kamera velmi mile překvapila. Tohle už je příběh, který je skutečně zatoichiovský, kdy ani doma, v rodné vesnici Ichi nedokáže najít klid a i zde musí bojovat o svůj život, i když nechce a i když by raději prostě jen žil s tím, že ho všichni nechají na pokoji. Ten smutek v jeho tváři se snadno přenáší na diváka. (26.02.2015)

Mnohým samurajským filmům přechod na barvu nesluší (například ty od Goši Hidea), ale Zatojčimu sluší obrovsky, nejen, že záběrování je na mnoha místech skvělé, on i hlavní představitel působí ve své roli mnohem sebejistěji, než v předchozích částech. Krom toho má tenhle film i mnohé plusy v tom, že je postaven na výborném příběhu, díky tomu je Zatojčiho příběh spíš podoben melancholickému dramatu, než samurajskému rubání (byť i na něj dojde a je skvělé), trocha hloubání v minulosti, trocha osudovosti i fungující ´romantická´ linie - to vše v tempu, které se nesnaží zbytečně utíkat, prostě výborné. Nehledě na to, že se tu vypije spousta čaje, buhehe. (09.03.2015)

Barva Zatoichimu celkem sluší (sama o sobě ale posun k lepšímu rozhodně nepředstavuje), stejně jako dramatická poloha připravující půdu pro následující díly. V kontextu série si zaslouží víc, než maximální hodnocení, sám o sobě však nefunguje úplně dokonale. Pokud jde o akční prvky, Katsu stále ještě nemá svůj pozdější vytříbený styl, rovněž ve výrazu a mimice zatím nedosáhl finální působivosti (tam je nicméně posun větší). Silný, důležitý díl, který definuje následný princip celého díla o Ichim - nemožnost utéct před osudem a zbavit se tak svých stigmat.. (21.05.2010)