Jestli se rozzlobíme, budeme zlí

No, já se domnívám, že to zase taková hrůza není. Ve filmu je naznačeno,že jde o pokračování, proč tedy skoro všechno stejné, to nechápu. Cirkus, souboje na motorkách a tak podobně. Hudba je fialový hnus, to ano, ale občas zachytíme i původní melodie a na konci je slyšet pořádně. Stopky a dokreslovačky při rvačkách jsou kapitolou samy o sobě a mně hodně vadily. Já jsem se tuším tři krát zasmál,takže za to desítku dát musím a samozřejmě přidávám něco pro Alessandru Mastronardi. Jestli koukat podruhé, to věru nevím. Zatím. (31.08.2022)

Jsou filmy, za které by se mělo trestat doživotím. Tohle je jeden z těch případů. Nejhorší je, že to asi někdo myslel vážně a ne jako parodii na sebe sama. Nefunguje nic, všechny scény jsou jako kdybyste z poctivé kvalitní restaurace sklouzli do zaplivaného bufetu šesté až osmé cenové skupiny. Trapně až lacině působí i prostředí, všechno odbyté, ploché. Postavy působí drasticky amatérsky, výraz nic, bohužel ani vyčpěle a rádoby tajemná chmatačka Alessandra Mastronardi je jen nutnou a povinnou úlitbou kvótě feministického hnutí. Měl bych jedno neskromné přání - aby všichni účastníci původního filmu vstali z mrtvých a seřezali do "skutečného konce" ty, kteří pošpinili jejich památku. (26.08.2022)

Já se rozzlobil a budu zlý, protože jak může někoho vůbec napadnout udělat tak tupý remake na skvěle zachovalou komediální klasiku ze 70. let? A pak se Netflix diví, že přichází o své fanoušky, to člověk nikdy nepochopí. Pamatuji ty vtipné plechové zvukové efekty, ale tady zvuk nehraje roli, jen si dávají do držky a to mi už vtipné nepřijde. Co by na to řekl Bud Spencer... (24.08.2022)

Proč vznikl remake v jistých zemích a pro jisté generace kultovního bijáku "Jestli se rozzlobíme, budeme zlí"? Stačí si odpovědět jedním slovem: Netflix. Ano, koproducentem je tento ekvivalent 80s drekařů Cannon Films, který ale na rozdíl od svých předchůdců postrádá nejen elán, a brakovou autenticitu, ale i upřímné filmařské srdce. Online videopůjčovna, jejíž PR maska progresivity a odvážnosti padla a odhalila vypočítavost podloženou algoritmy se po celém světě pídí po značkách, které by mohla levně a rychle vytěžit a skrze vyvolání nostalgie i hněvu motivovat lidi k pořízení předplatného. Stejně jako v případě "Cowboy Bebop" tady nebyl důvod cokoli předělávat. Remake představuje trochu dražší, ale pořád velmi výhodný způsob, jak diváky přimět ke sledování originálu, který bude ve stejnou chvíli také překvapivě k přehrání na totožné platformě. Jinak je zajímavé vidět, jak se mladý videoklipař pokouší popasovat s dědictvím originálu, a to především v rovině stylu. Původní "Jestli se rozzlobíme, budeme zlí" mísily slapstick raných grotesek s estetikou sedmdesátkových populárních komedií. Tentokrát se tvůrci rozhodli přijít se zběsilým mixem trailerové formální zběsilosti (včetně bezdůvodných kresebných vsuvek, asi ve snaze působit víc komiksově) a cirkusácky rozjařilé kašírky maskující všudypřítomnou lacinost produkce. Přiznejme si, že originál není žádný skvost kinematografie a jeho obliba spočívá v tom, že jsme jako děti neměli americké animované grotesky, tak jsme byli vděční za jejich italský hraný ekvivalent. Ale současně v mantinelech přízemní lidové zábavy pořád měli Spencer a Hill svou nepopiratelnou osobitost a šarm v jasně čitelné mimice a rozmáchlých gestech, které remake marně zkouší replikovat a fatálně při tom dostává na hubu. Navíc teda těmi peckovačkami, závody a dalšími fyzickými atrakcemi nový film hodně šetří na úkor žvanění a pitvoření. [projekce na filmovém trhu v Cannes] (23.05.2022)

Režie: Younuts - LOL, to by vlastně jako komentář stačilo. Filmy s Budem Spencerem a Terencem Hillem nikdy nebyly moc inteligentní a většina z nich byla vlastně jen blboučkým čekáním na chvíle, kdy začnou lítat facky a kladiva (přičemž dotyčné scény mají z dnešního hlediska dost neobratnou jak komediální, tak i "zápasnickou" choreografii). Do toho pár hlášek a příběhy o vytrestaných mafiánech. ALE! Něco ty filmy přece jen měly - byli to právě sami Spencer a Hill, jejichž charakterističnost de facto definovala vlastní komediální subžánr. Oba byli fyzicky výrazní, oba měli kvalitní komediální dikci a mezi sebou během dekád vytvořili unikátní chemii. Stali se světovými, ač se totéž nedá říci o žádném jejich filmu. Z toho vyplývá, že když se v dnešní době pokusíte natočit sequel/remake TAKTO definovaného fenoménu, potřebujete dvojici obdobně výraznou. Tenhle film ji nemá (zatímco Pesce alespoň nějaké sympatie s odřenýma ušima uhraje, Roja je hrůzostrašný castingový omyl). A nemá vlastně - kromě asi dvou vtípků, schopných vyvolat nostalgický úsměv - vůbec nic. Už úvodní představovačka charakterů děsí přebytkem zbytečných postav a všechno ostatní působí dojmem, že si parta fanoušků spencerhillovek půjčila pár motorek a šla si po deseti pivech ke světským natočit pár videí na instáč. Ani si neumím představit, jak strašně otravný a k posrání nudný zážitek tohle musí být, pokud divák původní filmy nezná. A pro fanoušky ještě hůř. Mně, jakožto kompletně nezaujatého diváka, umlátila především ta zoufalá nijakost. (28.08.2022)