Réžia:
Sergio CorbucciScenár:
José Gutiérrez MaessoKamera:
Enzo BarboniHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Joseph Cotten, Norma Bengell, Gino Pernice, Al Mulock, Aldo Sambrell, Julián Mateos, Ángel Aranda, Ennio Girolami, Claudio Gora, Simón Arriaga, José Canalejas (viac)Obsahy(2)
Americká občanská válka Severu proti Jihu skončila a bitvami zubožená země se pomalu staví na nohy. Státy bývalé Konfederace žíznivě čekají na finanční pomoc ze severu, ale na jeden takový konvoj s milionem dolarů si brousí zuby i plukovník Jonas (Joseph Cotten), stále oděný v šedé konfederační uniformě. Plukovník totiž kapitulaci nikdy nepřijal a se svými třemi syny tvoří poslední zbytek kdysi obávaného pluku Salamandrů. S milionem dolarů by však mohli obnovit někdejší slávu Konfederace a plukovník se úkolu, který chápe jako boží poslání, chopil s fanatickou zaslepeností. Při přepadení konvoje rozpoutá Jonas se svými syny peklo na zemi a nenechají naživu jediného svědka. Peníze pak chtějí převézt v rakvi s najatou prostitutkou, která má sehrát zdrcenou vdovu, ale nic nejde podle plánu. Několik hlídek jejich divadýlko s převážením ostatků zmátlo, ale krvavá spirála jejich zločinu je stahuje stále níž a nebezpečí číhá i uvnitř rodiny... Spaghetti western natočil v roce 1966 klasik žánru Sergio Corbucci, který na stříbrné plátno uvedl i legendárního desperáda Djanga (1966), a hudbu k filmu nesložil nikdo jiný než samotný Ennio Morricone, v titulcích je ovšem uveden pod pseudonymem Leo Nichols. (Česká televize)
(viac)Recenzie (29)
Skvělý western kterému to jen kazí občas hloupé a nechápavé chování postav. Co ale mohu pochválit je dokonalá hudba a úžasná atmosféra. Když dojde na střílení tak to za to zhlédnutí taky stojí. Prostě takový ten nenáročný western který mi připomene moji lásku k starším filmům a člověk si zavzdychne proč se takové filmy už netočí. 7/10. ()
Netradiční western přesvědčivě ukazující, jak nebezpeční jsou ideologičtí fanatici. ()
No jo, jak pár chlapíků zdecimuje celou kavalérii... ()
Nadprůměrný spaghetti western v hlavní roli s Josephem Cottenem, hollywoodskou hvězdou první velikosti. Příběhu nechybí nic z obvyklých atributů klasického westernu, ať jsou to mexičtí bandité, nevypočítatelní indiány, padlé ženy, svárlivost bratří v rodině, pevná ruka otce, rivalita přetrvávající z občanské války, a samozřejmě přestřelky, cesta prérií a nečekaný konec. Kvalitě přidává vynikající hudba Ennia Morriconeho a poměrně solidní práce kameramana. v příběhu prakticky neexistuje kladná postava, snad až na falešnou karbanici, která se připlete prchajícím lupičům do cesty a ke konci napravený Ben. Cotten zahrál svého jižanského plukovníka s patřičnou dávku fanatičnosti, s níž si nepřipouští porážku ve válce. ()
Žádná romantika...hodně dobře postavenej příběh..... ()
Corbucci se nezapře. Jeho rukopis je nepřehlednutelný. Líbí se mi jeho neohrané zápletky a vyůstění. K tomu si připočtěte výbornou hudbu a máte další z řady geniálních spaghetti westernů. Nejen Leone, ale i Corbucci uměl. Měl tu smůlu, že žil ve stínu toho druhého. Kdo má rád Djanga či Velkou přestřelku, nebude zklamán. Opět je tu rakev. Ale co v ní? Jen se podívejte. ()
"Ukrutníci" jsou daleko lépe vystavěný film než předchozí adaptace téhož námětu (Gli Uomini dal Passo Pesante). Jsou tu barvitě a funkčně vykresleny různé lidské typy (fanatici, poslušní zabijáci, zloději) a hlavní hrdina není zdaleka jednozančný charakter, tím je to opravdu italský western, ačkoliv ne zrovna typický. Morriconeho hudba podtrhuje dynamiku filmu i osudovost příběhu. Úvodní masakr a scéna na hřbitově jsou dokonale corbucciovské, jenomže právě od hřbitova začne být děj také předvídatelný, a to je trochu škoda. ()
Tak to byl teda trapas! Co vedlo Morriconeho vytvářet hudbu pro tak pitomý příběh, to by mě vážně zajímalo. ()
Reklama