Pole snov

Přiznávám se hned a bez mučení, že Kevin Costner mě téměř vždy dostane. Je to jeden z mála herců, kterým věřím každou postavu, kterou hraje. Téměř pokaždé zcela změknu a v případě potřeby i lehce zaslzím, ale vůbec se za to nestydím. Ani tady jsem nebyl proto zklamán. Tyhle příběhy o životě, jeho tajemstvích, o snech a v neposlední řadě také takhle krásných manželských párech, které spolu pevně drží v dobrém i zlém, mám zkrátka moc rád. Takže u mě plná palba *****. (14.08.2010)

Po niekoľkých nadšených reakciách som očakával výnimočný zážitok. Možno za to môže nezáživný baseball, možno príliš poetická atmosféra, ktorá nám vnucuje pocit niečoho silne mystického vo vzduchu. Ono to tam je, ale je to akosi nedotiahnuté, neviem, čo si mám potom o Costnerovej postave myslieť. Chcelo by to pre nás európanov remake, kde by Luis Figo počul hlas Eusebia, ktorý by mu radil postaviť futbalové ihrisko. (02.06.2012)

Nikdy bych nevěřil, že film s baseballem (ne o baseballu), plný nostalgie po starých časech (reprezentovaných zde předválečnou érou), které jsou tu jakousi metaforou pro hledání toho, co jsme téměř všichni během dospívání ztratili, a hrající na podvědomí spoustou nevyřčeného "něčeho magického", na mě bude fungovat. Phil Alden Robinson vyladil k dokonalosti herecký orchestr, který mu byl svěřen. Nejvíc vzpomínám na Burta Lancastera, který je v každičké sekundě o malý ždibíček geniálnější než ostatní. Ultimate "feel good" movie bez řešení partnerských vztahů a souvisejících blbin. A souhlasím s Františkem Fukou, že tohle je plnokrevné moderní fantasy srovnatelné s Miyazakim. 90% (13.09.2011)

Výjimečně laskavý poetický snový film, který odráží jak světla reflektorů na baseballovém hřišti pečlivý a s určitostí osobní přístup režiséra i skladatele. Není divu, že tím nakazili i hereckou sestavu, která hrála stejně nadšeně jak procítěně. Samotný invenční příběh bohatý na fantazijní zvraty a obraty se úzce dotýká každého, kdo umí snít a má dar citlivého vnímání. Ráda zopakuji, že pečlivá osmdesátková práce si stále drží status precizní kvality a bezstarostné pohody. Bylo to tak zvláštně strhující, že mi ani moc nevadil provokativně se rýsující vercajk excentrika Kevina Costnera v tehdy módních narvaných jeansech.;-) (08.11.2012)

Ooops.... tak tohle mne vcelku minulo. Mám rád naivní filmy, a vlastně mne i Field of dreams na svojí naivní cestou za snem přibralo ve vcelku prvních minutách a jel jsem nenuděn až do konce. Jenže na konci trošku dojetí, titulky a konec. Žádné zásadnější emoce, sledování filmu není takové to sladké cucaní karamelky... Prostě v něm nemám nic navíc, žádná hlubší myšlenka, citový zážeh, nic. Je to příjemný film se skvělými herci, kde každý (i ten rozhodně snům nefandící Costnerův zeťák) je sympatickým dobrákem. Jako film určitě obstál, ale mezi oblíbené se u mne nedostal. (06.11.2008)