Bombakšeft

Kdybych měl Bombakšeft shrnout v jedné větě (hlášce), byla by to asi tato "Když se to sere, tak se to sere..a pořádně!" Člověk až zírá, co všechno se těmhle "expertům" nepodaří tak, jak plánovali. Partička herců celkem dobře vybraná, ale moc se z toho nevyždímalo. Tak nějak neúnavně čekáte na konec, protože se tam pořád nic neděje. (24.07.2013)

Vymaštěné socky :-D hmmmm...nevím, jestli je to úplně výstižné označení hlavních hrdinů, každopádně obsazení je perfektní a výkony packalů nezpackané. Taky jste někdy pomysleli na to, jaké by to bylo zkusit něco vykrást? Jak, koho... Tihle týpci na tom jsou dost podobně, každý s nějakými zkušenostmi, ale na rozdíl od Dannyho parťáků se to téhle partičce nedaří a nedaří. Netuším, proč je celkové hodnocení tak nízko, já se vážně bavila a to jsem tento film viděla nejen jednou! (28.11.2007)

Bombakšeft je pouhým remakem zdařilé filmové předlohy a navíc se pohybuje v značně provařených vodách. V rámci svého žánru určitě nepředstavuje nic světoborného, nicméně současné hodnocení na CSFD je přece jen poněkud kruté a osobně si tohohle kousku cením výš. Po pravdě řečeno, ve srovnání s mnohem lépe přijatým coenovským remakem Lupiči paní domácí jsem se u Bombakšeftu bavil o hodně víc. Když nic jiného, přináší Bombakšeft oproti Lupičům paní domácí mnohem uvěřitelnější lidské charaktery a dialogy. Jenže Coeni jsou Coeni a Russo jsou Russo... Velkou předností filmu je herecké obsazení a předvedené výkony. George Cloony, obsazovaný obvykle do rolí uhlazených gentlemanů a playboyů, je neodolatelný v roličce potetovaného kasaře odkázaného na invalidní vozík, a William H. Macy je podobně přitažlivý jako slabošský loser, který se ve vyhrocených situacích zaštiťuje svým dítětem. Málo využívaný Sam Rockwell využil prostor své role maximálně. Co je slabinou snímku, je scénář, který oproti předloze úplně rezignoval na sociálně kritickou rovinu a chybí mu efektní scénáristické zvraty. Některé postavy nevyužívají svůj potenciál, např. smolařský zlodějíček Luise Guzmána se zbytečně z příběhu vytrácí. Ke konci filmu navíc přibývá laciný sentiment a milostná romantika. Pointa mohla být vyhrocenější a špetka černého humoru na závěr by určitě neuškodila. Přes uvedené výhrady dávám solidních 65 %. (08.07.2008)

Když se dá dohromady parta totálních lúzrů a chce si přilepšit "promyšlenou" loupeží, radí jim invalidní "profík" na vozíčku, nemůže to dobře dopadnout. Herci jsou fakt figurky jedna jako druhá a když sedne nálada, člověk se fakt pobaví. Mně ta nadsázka bavila moc. Všichni jsou tak velký trosky, že jim to prostě nemůže vyjít...upozorňuju, že film se má sledovat v maximální čerstvosti, dobré náladě, případně možno i nějaké povzbuzovadla...pak je úspěch zaručen...80% (03.08.2013)

Jestli jste se u Bombakšeftu sem tam zasmáli, sluší se říct, že na tom nemají zásluhu jeho tvůrci. Tento film je totiž remakem starší italské komedie Zmýlená neplatí - výborného snímku Maria Monicelliho s Vittoriem Gassmanem a Marcellem Mastroiannim. Bohužel, většina vtipů byla v předělávce znevtipněna nebo nahrazena blbějšími. Zatímco Monicelli do svého filmu dostal skvělou legraci i nenásilnou a nepatetickou připomínku sociálních problémů, Bombakšeft selhává už v tom prvním bodě. Nebrat. (21.02.2006)