Anatomy of a Scandal
Réžia:
S.J. ClarksonKamera:
Balazs BolygoHudba:
Johan SöderqvistHrajú:
Rupert Friend, Sienna Miller, Michelle Dockery, Naomi Scott, Ben Radcliffe, Josette Simon, Jonathan Coy, Sophie Jo Wasson, Kathryn Wilder, Missy Malek (viac)VOD (1)
Epizódy(6)
Obsahy(1)
Jako žena mocného politika se má Sophie skvěle. Na povrch ale vyplují skandální tajemství, manžel James musí čelit vážnému obvinění a její život se otřese v základech. (Netflix)
Videá (1)
Recenzie (48)
[77%] Ale jo, náhodně jsem si tuto šestidílnou sérii pustil a během dvou dní jsem jí dokoukal. Bavilo mě to od začátku do konce. Kdo má rád soudní procesy a dlouhé křížové výslechy, tak budu spokojen. Téma jako takové je dost ohrané, ale bylo to natočeno záživným způsobem, takže jsem se vůbec nenudil. I to mělo k dobré atmosféře i solidní hudbu. Postavy mě bavily (zaujala mě žena toho ministra), která si zpočátku z té jeho nevěry moc velkou hlavu nedělala. I ty flashbacky byly solidní, takové temné. Poslední šestá epizoda mě trochu zklamala. Ne, že by tam bylo něco zásadně špatně, jen to nemělo takový náboj a pointa byla taková přímočará. Ale celou mini sérii to nepodráží, takže jsem rád, že jsem to mohl vidět. ()
Tradičně podaná story, která sleduje mechanismus vzestupu člověka do sféry moci ve vazbě na jeho politickou kariéru, kdy je jako ministr obviněn ze znásilnění. Vzhledem k tomu, že tvůrčí tým má za sebou Undoing nebo Big Little Lies, tak jsem čekal větší divácký zážitek, ale nakonec jsem dostal rutinu s okoukanými "triky" . Ani solidní herecké obsazení tomu nedokázalo dodat potřebný šmrnc. Po formální stránce tu nelze nic vytknout, jen bych ubral z častých prostřihů. ()
Doufal jsem v druhý Defending Jacob, ale až takové potěšení se nekoná a nakonec je Anatomie skandálu vlastně „jen“ průměr. Velkým plusem, ale paradoxně zároveň velkým mínusem je zde kompletní přímočarost seriálu, který je už od prvních minut prakticky nonstop v soudní síni a rozjíždí postupné odhalování příběhu i temné minulosti, stopáž 6x40, jež je osekaná doslova jen na to nejnutnější a nejpotřebnější k ději, a tudíž jde sice o rychle odsýpající jednohubku, ale zároveň je zde drasticky málo času na seznámení s postavami, emoční napojení či vstřebávání informací, a tak si seriál divák víceméně „tak nějak odbyde“, než aby jej naplno prožíval a zavrtával se nervozitou do sedačky. Herecky jde o průměr, scénáristicky stejně tak, postavy nejsou vyloženě ničím zajímavé a finále je celkem očekávané a nepřekvapující. Líbí se mi poměrně jasně daný obsah, který tvůrci chtějí předat, a stejně tak příběh, který lze chápat jako nastavení zrcadla společnosti bohatých elitářsky postavených jedinců a jejich prakticky neomezené svobodě, ale i tak mám po skončení takový „meh“ pocit. Ve zkratce řečeno – i když jsem se nenudil, tak mne série nechala celkem chladným a bez emocí… ()
Neomarxističtí zkurvenci z Netflusu, mohutně pohánění hnutím zoufale nemrdaných labilních mužen z hnutí #jajsemtakyseksualnefrustrovanakrava, utěšeně pokračují v nastolené stranické linii demagogické převýchovy mas s cílem zcela vymýtit nadrženého bílého heteroseksuálního muže, a sice zjevnou snahou o judikaturu jakéhokoliv seksu s tímto odporným šovinistickým hovadem jako a priori znásilnění. Nyní i s novou ryze vědeckou premisou, že si ten hloupý hajzl seksuální predátor, bezskrupulózní znásilňovač a likvidátor citlivých ženských niter vlastně ve své maskulinní omezenosti ani neuvědomuje, že je seksuální predátor, bezskrupulózní znásilňovač a likvidátor citlivých ženských niter. Čili pokud máte, kluci, nějaký ten osvědčený modus operandi, kterým jste dosud bez sebemenších problémů a s všeobecnou konsenzuální spokojeností v pohodě poklátili několik volejbalových ženstev, a tedy i pro strach uděláno, tak vězte, že jste ještě nenarazili na řádně emancipovanou, uvědomělou, zfeminizovanou, genderově zrovnoprávněnou, poševně netknutou a mentálně naprosto destabilizovanou anglosaskou (a pomalu už i slovanskou) pizdu. Ta po vás sice očividně půjde lačněji než Putin po Ukrajině, načež bude přirážet jako průmyslový buchar, avšak pak, tak po dvou až desíti letech ukrutných duševních traumat, úzkostí, depresí, roztouženého pokukování po vlastním otci, seksuálního asketismu, způsobeného výhradně tím, že by o takovou piču nikdo střízlivý neopřel ani hajzlovou štětku, a veskrze odborného mentorského našeptávání její mimořádně šeredné nejlepší kámošky, která dosud viděla péro leda tak na pavím ocase v zoo, s hrůzou zjistí, že všechna ta muka a příkoří se ji děla jen proto, že jste ji tenkrát brutálně znásilnili, pošpinili a psychicky zdevastovali! Předtím totiž vůbec, ale vůbec a ani trochu nebyla labilní, asociální kráva! Načež si najme podobně zpotvořenou a neméně zapálenou androgynní právničku z Klubíku srostlých pysků „Pussydead“ či ze Zájmového sdružení bigotních feministek „Když nemrdám já, tak nikdo!“, no a jste v prdeli. A pokud by vás náhodou nějaká ta stále ještě, asi nedopatřením či špatným názorovým vedením, zdravě rozumná, nezávislá a hystericky nezmanipulovaná porota v pominutí nespravedlnosti náhodou neprohlásila vinným, což dle všech těch zúčastněných pavučin v kundě nade vši pochybnost jste, je okamžitě nutno najít nějakého jiného, klidně i neznásilněného kostlivce ve vaší skříni, a dle kancelačně kulturistické příručky samozvaného minoritního arbitra majoritní morálky vás hezky po bolševicku stejně zlikvidovat. Další opravdu nechutné podprahové demagogické kokotporátní svinstvo a lá Morning show, zcela srovnatelné s takovými tituly jako Rudá škvíra nad Kladnem, Zítra se bude znásilňovat všude či Věčný bílý heterosexuál, navíc o to stádovým debilům nebezpečnější, že je to vcelku poutavě zdramatizováno, solidně natočeno a opravdu výborně zahráno. Takže holky, jestli si ještě někdy chcete pořádně zapíchat, okamžitě těm pamrdům vypovězte předplatné. Jinak si vás budou záhy všímat jen běženci ze Senegalu a upjatí pojišťováci s poruchami erekce, zpocenými dlaněmi, mastnou pleší a sýrově bílými holeněmi! () (menej) (viac)
Obsahuje drobné SPOILERY. Dobrá atmosféra, které asi dosti pomáhá zasazení do věčně propršeného, pošmourného Londýna, i to, že se příběh částečně odehrává v atraktivním soudním prostředí. Herecké výkony také velice dobré, uvěřitelné (asi nejvíce mě zaujala Sienna Miller jako Sophie; líbilo se mi ale třeba i ztvárnění žalobkyně Kate Michelle Dockery). Docela se mi líbilo i to, jak si tvůrci pohráli s přechody mezi časovými rovinami (pokud se někdo vracel ve vzpomínkách do minulosti, u výslechů před soudem atp.), připadalo mi to vcelku originální (i když chápu, že na někoho to mohlo působit jako moc okatá hra čistě jen na efekt). Minisérie by mohla být vcelku zajímavým příspěvkem do debat o podobách znásilnění, hezky ukazuje, jak mohou tentýž akt vnímat různí lidé různě (macho muž zvyklý na úspěch a nezvyklý na odmítnutí x žena, násilník x oběť). Ač já bych byla, pokud by se věci odehrály tak, jak nám bylo prezentováno, na straně obětí, chápu, že takovýto případ pro mnohé nemusí vyznívat úplně jednoznačně a Rupertu Friendovi-Jamesovi jsem věřila, že si fakt myslí, že neudělal nic tak špatného. Zajímavé je také sledovat anatomii vztahu Sophie a Jamese, kdy se postupně otřásají zdánlivě pevné základy, na nichž je svazek postaven, kdy můžeme sledovat a (ne)chápat, co vše je Sophie Jamesovi ještě ochotná odpustit, jak oba celou věc prožívají... Velkým a asi neodpustitelným mínusem série je ale vývoj postavy Kate, resp. postupné odhalení její minulosti a to, jak je to propojeno s aktuálními událostmi. To je něco tak blbého a těžko uvěřitelného, že to svět neviděl, a celý počin to sráží opravdu hodně, hodně dolů. A ten úplný závěr a postupy Sophie (i když chápu, že pohár trpělivosti asi přetekl) mi taky připadají dosti nereálné... Celkově za mě nakonec taková průměrná záležitost za 60 %. ()
Galéria (95)
Fotka © Netflix
Reklama