Krásne bytosti

Už som videl viacero islandských filmov, no akosi ma v porovnaní s ostatnou severskou produkciou nezaujali. Toto vyzeralo už podľa popisu skvelo, a podľa hodnotení ešte lepšie. Myslím si, že táto zápletka mala skutočne nadpriemerný potenciál, ale finálny dojem napokon nebol taký ako by som očakával. Nemôžem si pomôcť, ale napriek skvelému príbehu to pôsobilo tak ťažkopádne, až ma to ubíjalo. Islandská filmová aura na mňa pôsobí veľmi zvláštnym dojmom. A pritom mal ten film všetko to, čo by mala kvalitná dráma mať. Ale to spracovanie je proste ... mimo mňa. 2* (26.02.2023)

Erupce násilí, neuklízení zvratek z koberce a psí sperma zamražené v ledu. Kvartet kluků má jeden průšvih za druhým, ilustrují tak širší trend násilí mezi islandskou mládeží. Krásně natočený příběh o odvrácených stranách dospívání, kde pro vyjadřování emocí není dostatek prostoru. Film se především ze začátku rochní v sociální mizérii, všichni protagonisté mají nepřekvapivě strašlivé zázemí. Téměř pravidelně v něm chybí otec, a když už se v rodinném systému vyskytuje, představuje spíše nebezpečí nežli oporu. Ostrakizovaná mládež v podstatě stojí před (většinou nedobrovolným) rozhodnutím, zdali být na straně šikanujících, nebo šikanovaných - a jak ukazuje příběh o čtveřici mladíků, obě tyto skupiny jsou si navzájem bližší než děti z tzv. normálních poměrů. Trudně realistické vyprávění z islandského sociálního dna je obohaceno nečekaně magickou linkou o jasnovidectví. Že by snad vyrůstání ve zdravějším rodinném prostředí člověku umožnilo lépe předjímat nebezpečí a důsledky vlastních činů? Více zde. (05.07.2022)

drsná sonda do života partičky islandských mladíků, které spojuje primárně to, že mají mizerné nebo rovnou úplně nulové rodinné zázemí. Matky na ně buď kašlou a nebo na ně nestačí a otcové (ať už vlastní nebo nevlastní) jsou pro ně spíš nebezpeční, než aby jim byli vzorem v čemkoliv. Šikana tu jede na plné pecky, pro ránu se nejde daleko a jen velmi málo chybí k tomu aby jejich jednání a osudy skončily katastrofou. Seveřané tyhle drsná dramata umí, nicméně v tomhle případě nehraje specifické islandské prostředí prakticky vůbec žádnou roli a příběh by se mohl odehrávat kdekoliv od Ameriky až po Japonsko. A to je na něm nakonec to nejsilnější. Jde o univerzálně aplikovatelnou story, která se může stát kdekoliv a dopady budou dost podobné...80% (14.02.2023)

Takový to malý, hezký, skoro až roztomilý, násilíčko. Jak řiká Fincher, "i think people are perverts", což vysvětluje obecnou oblíbenost těhlech kousků. Ta zhnusenost při sledování šikany nám prostě nedovolí odtrhnout oči. A i když tihle mladíci na cizí štěkaj, mezi sebou jsou jedna velká rodina, co si kreje záda, takže relatable™. Všichni přece chceme někam patřit. Jedna filmová: ti dětský herci byli vynikající. Často drsný, občas opravdový, jednou dojemný. #kviff56 (80%) (30.10.2022)

Film, který se zajímavou lehkostí kombinuje lidskou křehkost a zároveň i zbytečnou surovost. Ještě ke všemu v rovině kluků, kdy se mnohdy předhazuje spíše to druhé. Nejvíce překvapující na filmu byly vztahy mezi aktéry, které ukázaly, že něco takového mohou mít i zastánci mužského pohlaví. A přitom nemusí jít o žádnou macho propagandu. Klasicky do toho musí autor vtěsnat nějaké nadpřirozeno, což je na tyto filmu už klasika, ale zase toho nebylo tolik. Po nějaké době islandský film, který mě bavil a dával mi i smysl. (17.10.2022)