Krásne bytosti

„To je nějakej totální mimoň.“ - „Jak můžeš něco takovýho říct?“ - „Koukni na něj. Kdo se nechá takhle zmlátit a pak se ještě ukazuje v televizi?“ Vzhledem k tomu, že jsem si z obsahů přečetl jen ten krátký na IMDB, čekal jsem asi trochu něco jiného. Přesněji řečeno, druhá Zkažená mládež se nekonala, stejně tak hlavní fokus se rychle přesunul na jinou z postav. To mi ale ve výsledku vůbec nevadilo. Tohle sociální drama se zaměřilo na problémovou mládež obecně, přičemž by se dalo přenést z Islandu do prakticky libovolné země, natolik je téma a jeho zpracování univerzální. Jako hlavní důvod problémového chování postav film označuje jejich zázemí, resp. rodinné poměry. A to způsobem velmi autentickým, divák nemá potřebu to zpochybňovat, ani v tom nevidí nějakou přehnanou emoční manipulaci, spíš naopak. Za slabší považuju asi jen ty „speciální schopnosti“, které byly možná efektní, ale já bych se bez nich klidně obešel, a pak výsledek vyšetřování, jenž mi přišel o něco méně uvěřitelný. Jinak spokojenost, celkově dám slušné 4*. (15.01.2023)

Sever opět jede a opět trefa do černého. Tamní režiséři mají pro tyhle dětské sociální dramata cit, je to opět nekompromisně tvrdé, atmosfericky dusné a při jedné zlomové scéně mi bylo vyloženě špatně a úzko. Má to sice dvě hodiny, ale na scéně je neustále co sledovat, rvačky dětských skupin jsou tvrdé a krvavé, ústřední charaktery jsou správně “severské” (bože, ty děcka se tam snad rodí s předurčením k áčkovému a realistickému herectví, jinak fakt netuším, jak je možné v jejich věku podat tenhle výkon…) a není nouze ani o plnohodnotný závěr. Suma sumárum jsem zkrátka ohromen a sázím plnou palbu, jelikož takhle dusné a vizuálně špinavě pochmurné drámo se prostě často nevidí. (27.01.2023)

Príbeh, aké sme už viackrát videli. Na jednej strane outsider, Balli, na druhej strane drsná parta, ktorá ho prijme medzi seba a velí jej Addi. Ukáže sa, že každý z chlapcov žije v  podivnom prostredí, v ktorom dospieva. Je to príbeh o problémoch dospievania, navyše - okolnosti nie sú priaznivé. Scéna je postavená tak, že sa jej nedalo celkom veriť. Ale asi mala splniť svoj účel. Tempo je pomalé, ale podčiarkuje osudovosť príbehu, situácie sú občas humorné, ale niekedy až na hranu – smiech cez slzy. Je zaujímavé, že tí mladí herci pochopili postavu, ktorú mali predstavovať a poctivo zahrali bolestivosť dospievania. Záverečná pointa prekvapila. (25.02.2023)

"Kde mas skutecne oko? Otcim mi ho vystrelil vzduchovkou, nevedel, ze je nabita... A kde je tvuj vlastni otec? Umrel, utopil se. Dal si LSD, myslel si, ze je Jezis a chtel chodit po vode." Takovy normalni film o sikane, dospivani a pratelstvi na Islandu. Film ve svem vypraveni neni dokonaly (Co Balli a skola, jeho spoluzaci? Ti zmizeli jako mavnutim kouzelneho proutku.), ale bavilo me to a ma to atmosferu a kvalitni zpracovani. Hosi na houbickach byli bezchybni. Zajimave je z postav sledovat predevsim Addiho. Jenom nechapu, proc tam tvurci za kazdou cenu sroubovali zase nejakou homosexualitu, ktera na celkovy dej nema zadny vliv? Uz by si mohli uvedomit, ze to je kontraproduktivni a nikoho to nezajima. Jinak dobry. (22.04.2023)

Takový to malý, hezký, skoro až roztomilý, násilíčko. Jak řiká Fincher, "i think people are perverts", což vysvětluje obecnou oblíbenost těhlech kousků. Ta zhnusenost při sledování šikany nám prostě nedovolí odtrhnout oči. A i když tihle mladíci na cizí štěkaj, mezi sebou jsou jedna velká rodina, co si kreje záda, takže relatable™. Všichni přece chceme někam patřit. Jedna filmová: ti dětský herci byli vynikající. Často drsný, občas opravdový, jednou dojemný. #kviff56 (80%) (30.10.2022)