Smutná nedeľa - Pieseň o láske a smrti

„S posledním výdechem se vrátím do svého domova, bezpečně putuji zemí stínů…slib mi, že to neuděláš!“ - „Ne, dokud budu mít tebe.“ Komplikovaný milostný trojúhelník, těžká doba a osudová melodie. Je mi jedno, že je film pouze inspirovaný skutečností. I aura obklopující onu melodii mě příliš nevzrušuje, ta píseň spolu s (pravým) textem obstojí i bez toho. Pocitový film na jedné straně s pořádně slizkým Hansem (jeho zrady mu ještě dodaly na zrůdnosti), na druhé sympaťákem Lászlem, jehož velkorysost jsem obdivoval, a přitom mu dal v lecčem za pravdu. Oceňuju i hořkosladkou tečku na závěr (užil jsem si ji), naopak škoda té němčiny. Za mě solidní 4*. „Myslím, že jsem právě porozuměl vzkazu Smutné neděle.“ - „Ten, který András vždy hledal?“ - „Ta píseň myslím říká, že každý člověk má svou důstojnost. Jsme zraňováni, uráženi. A můžeme to vystát tak dlouho, dokud nám zbývá poslední kousíček naší důstojnosti. Ale pokud už zbývá pouze hrst těchto útržků…možná je lepší odplout z tohoto světa. Odejít…ale důstojně.“ (22.07.2023)

Film Smutná nedeľa je skvostom medzi vojnovými drámami, ktorý ponúka mnoho nových pohľadov na lásku aj vojnu bez akejkoľvek irónie či naivnosti až prerastie v komornú vojnovú drámu o hodnotách človeka, o ľudskosti, láske, ale aj závisti a ziskuchtivosti. Film dokladuje, že láska môže byť aj viac stranná a pritom rovnako silná a osudová. Samotná pieseň o láske a smrti je piesňou o ktorej sa hovorí, že v sebe nesie hlbokú myšlienku, dokonca akýsi kód, ktorý núti ľudí k samovražde. Aj keď film je fikciou, má však silné historické pozadie. Odohráva sa v Maďarsku pred 2. svetovou vojnou a potom počas okupácie Maďarska nemeckými vojskami. Hans Wieck v skutočnosti Kurt Becher v rámci operácie Panzerfaust sa vracia do Budapešti, kde je zodpovedný za deportácie budapeštianskych Židov do Osvienčima. Tajne za vysoké úplatky pomáha utekať najbohatším Židom z okupovanej Európy. Bol zatknutý v máji 1945 spojencami a uväznený v Norimbergu, ale nebol stíhaný ako vojnový zločinec, tu vystupoval iba ako svedok na základe čestného prehlásenia Rudolfa Kastnera, ktorý bol vedúci člen židovskej pomoci a záchranného výboru v Maďarsku. (09.10.2015)

Hymna sebevrahů mi ani na moment nepřišla beroucí dech, natož život. Nezasáhlo mě to tak, jak by mohlo, protože ve stejném duchu se nese celý film: hezké, ale příliš učesané. Joachim Król je ale herecky velmi zajímavý a Budapešt, kterou si ze svých průjezdů pamatuji jako šedivé město, jsem díky kameramanovi dostala chuť lépe poznat. 70% (08.07.2009)

Smutná nedeľa mi síce prišla iba ako taký obyčajný film s priemerným príbehom o dvoch mužoch a jednej žene, no koniec mal v tomto smere niečo do seba - kto čaká ten sa aj dočká.... Áno, niekedy ľudský charakter dokáže vážne prekvapiť, z toho zachráneného fašistu by jednému prišlo zle. Koľko takých pobehovalo, či ešte stále pobehuje? Na druhú stranu, ale tušil som to. Čo sa týka hudby, tá pieseň samovrahov je naozaj prekrásna, no jej časté opakovanie vo filme začne časom trochu liezť na mozog. Slabší nadpriemer. 70/100 (19.11.2019)

Tušila jsem, že pro shlédnutí tohoto filmu bude nejlepší neděle ráno. A nespletla jsem se. Tento film je dokonale nedělní a nemá jedinou chybičku, jediné škobrtnutí v žádném směru. Je naprosto dokonalý i v účincích, jaké na mě měl, má a bude mít. Je to velmi silný příběh, který přináší celou škálu situací - komických, milých, tragických, k zamyšlení - a vyvolává celou škálu emocí. Filmové prostředky vyprávění jsou špičkově použity a herecké výkony jsou strhující. Nemohu nezmínit Stefano Dionisiho, ktrého jsem viděla poprvé a naposledy před miliony let coby Farinelliho a byla jsem do něj zamilovaná - i tady je nádherný, uhrančivý a prostě úžasný. Erika Maroszán je opravdu andělská a asi jsem se do ní zamilovala taky:) A ta píseň... ta píseň. Je to opravdu krásná píseň. A teď musím jít. (11.01.2015)