Kobra 11

Jediný seriál, co je monotónější než předávání Slavíků v kategorii muž. Já vím, že každej díl je stejnej. 10 aut se nabourá a vybouchne, někoho zabijou, obviní z toho Simírova parťáka a ten se schovává zatím co to Simír tajně vyšetřuje. Dalších 10 aut se nabourá. Simír se pohádá s Andreou. Simír zachrání parťáka, nabourá se 10 aut a usmíří s Andreou. Ale jako dítě jsem to miloval a dokonce Kobru řadil do top 5 seriálů, takže hodnocení musím nechat na 70% Takže mé hodnocení se vztahuje asi tak k roku 2002. (06.08.2006)

Pár dílů jednoznačně na plný počet, jiné ještě jednoznačněji na odpad:) A hledejte v té stále rostoucí kupě ty dobré:P Ale protože už od malička jsem si hrozně rád hrál s autíčky, a protože občas Kobra 11 příjemně překvapila hudebním doprovodem (hlavní znělku nepočítám, i když u nás není snad nikdo, kdo by ji neznal), a taky protože Semir je takovým tím německotureckým způsobem borec, o vedlejších postavách v čele s dvojicí Bonrath-Herzberger ani nemluvě:), mám dojem že by to mohlo dát i na 3*, když zrovna nebudu mít rejpavou náladu a nebudu se divit jak to, že když někomu vybuchne tři metry za zády Felicie, tak z toho je jen začerněnej obličej a natržený sako:) Závěr - souhlasím s tím, že na německé poměry je to opravdu hodně, hodně, hodně kvalitní počin. Pro seriál jako celek už to ale prostě je jenom 40%, obměňováním Semirových přicmrndávačů se opravdu nic nevylepší;) (15.11.2004)

Semir Gerkhan a Tom Kranich. Dálniční hlídka číslo 11. Z hlediska principu konceptu seriálu a z odborného pohledu filmového odborníka, kterého z nás sledování kultovních seriálů let devadesátých vytvořilo, se jedná o naprosto jednoduchou a rovnou dějovou linii. Silnice a dálnice. Auta, bouračky, auta, bouračky. Výbuchy a oheň. Jednoduché a přesto tak účelné, efektní a divácky oblíbené. Logika? Ale jděte, právě o to ve všech těch seriálech z "devadesátkových let" (ne)jde:) (28.12.2011)

Nezničitelnej Simír Gerchán střídá parťáky jak fusekle a každých pět minut proletují vzduchem desítky aut. Na základce jsme z toho byli s bráchou úplně hotový a nahrávali si každej díl. Série, kde je Simírovým parťákem Tom Kranich hodnotím jako nejlepší, protože to byl asi jedinej sympaťák z toho houfu jeho následovníků a předchůdců. Co mile překvapí je celkem dobrej humor v některých dílech (ty nejnovější už ovšem jdou mimo mě). Jisté "něco" se tomu ale upřít nedá. A když to člověk ale srovná s jinými německými počiny, vychází z toho Kobra 11 furt jako vítěz. (15.03.2011)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 10/10 Hudba 7/10 Efekty 10/10/// +akce, honičky, zápletky, atmosféra, herci, postavy -je to jen jednoduchá podívaná, kterou někdo neocení/// Zřejmě bezkonkurenčně nejlepší německý seriál. Čož sice ještě nic neznamená (kdž vezmeme v potaz německou seriálovou produkci), nadruhou stranu já si dokážu vystatčit i s tímhle. Už dříve se mi seriál hodně líbil (v dobách kdy jsem sledoval komisaře Rexe), ale až později jsem zjistil, že tento seriál je ještě dospělejší. Neuvěřitelný je, že uz má za sebou 12 sezón a letos se rozjíždí třináctá. Rovněž už má i svuj spinoff Nasazení týmu 2. Narovinu řeknu, že po celou dobu běží seriál v zajetých kolejích a ten kdo to sleduje bude po jedné sezóně vědět co se kdy a jak stane. Jediné co se mění jsou jednotlivé příběhy (i když na podobná témata) a Semirovi parťáci (Frank Stolte, André Fux, Tom Kranich, Jan Richtr, Tom Kranich a Chris Ritter). Jen Semir zůstává. Pro zajímavost v poslední sezóně dostal za parťáka Gedeona Burkharda, kterého můžete znát právě z Komisaře Rexe. Poslední sezóna byla taky o něco slabší, ale bylo to hlavně tím, že méně hraje na emocionální strunu a taky oba parťáci si k sobě dost dlouho hledali cestu. Trošku nechápu nizké hodnocení tady na databázi, ale zřejmě každý máme rád něco jiného. Já tento seriál docela obdivuji, dost mě baví a zajímá. Dobře si u něj odpočinu a docela mu fandím./// Celkem 92%/// (07.07.2008)