Pět dní v nemocnici Memorial

seriál se zaměřuje na události v jedné nemocnici v New Orleans během hurikánu Katrina a po něm. V první fázi sledujeme doktory a pacienty, kteří zde zůstali "uvězněni" v ne zrovna super podmínkách. V té druhé pak sledujeme co se dělo ve chvíli kdy bylo v nemocnici objeveno několik desítek mrtvých a vzniklo podezření, že došlo ze strany personálu ke zločinu Kontroverzní případ o kterém sem neměl tušení je rozhodně zajímavé téma a jelikož nám neukazuje úplně všechno nechává diváka úspěšně na vážkách skoro celou dobu. Důkazy se sice přiklánějí na stranu obžaloby, ale i tak ve vás bude hlodat červíček pochybnosti. Zahrané je to skvěle a to samé platí i o technické stránce, která je během hurikánu správně skličující...80% (16.09.2022)

// "What is the value of life?" Tenhle seriál trochu trpí na to, že vypráví dva příběhy, které spolu sice souvisí, ale žánrově jsou oba něco úplně jiného. První část je totiž klaustrofobní katastrofické drama s kupou postav v nemocnici, kde šlo všechno špatně, a ta druhá pro změnu pomalé procedurální vyšetřování se dvěma hrdiny, kteří jako jediní pohlíží na celou tragédii s odstupem. Zatímco vás ta první tak uvrhne do naprosté depky bez jakékoli vidiny happyendu, v té druhé se pomalu ani nestačíte srovnat s předchozím dějem, než to celé poněkud antiklimaticky skončí. Je to výborně napsaný, skvěle zrežírovaný a prvotřídně zahraný? Ano, ale jako dvě samostatné minisérie by to fungovalo o poznání lépe. 7/10 (03.10.2022)

Sice jsem se v mnoha momentech cítil opravdu sklíčeně, přeci jen tahle jednohubka pojednává o jedné z největších přírodních katastrof, co v 21. století postihla značně obydlenou část světa, v jiných pasážích na mě to až přespříliš melancholické vyprávění moc nefungovalo, a právě proto musím jít cestou prostředního hodnocení. Apple umí skrze své vysoké rozpočty točit na oko lahodící záležitosti, ale to ne vždycky stačí k řádnému požitku. [viděno na Apple TV+] (01.08.2023)

Vzhľadom na to, že toto nie je dokument, má výrazne dokumentárny charakter a podľa mňa je výborne vykreslený. Celé to tam v podstate vyzeralo tak ako keď spláchnete halzel plný splaškov, ľudí, zvierat, trosiek, a postupnej hniloby, ktorú stále splachujete na nejakých ľudí, ktorí ešte prežili. A nemáte elektriku, vodu, jedlo, lieky, pacienti sa dusia, vzlykajú od bolesti, teplo ako v riti, nijaká sprcha, nijaký spánok... Proste šialenstvo. Nečudovala by som sa, keby si tí lekári niečo šľahali, aby sa nezbláznili. Vera Farmiga ma všeobecne serie s tým jej ksichtom trpiacej Panny Márie, aj keď je dobrá herečka. Ale tej lekárke, ktorú hrala, by mali dať medailu, nie ju pranierovať ako vrahyňu. Každého, ktorý na jej počiny pičuje, by som sa spýtala, čo by urobil so 170-kilovým vyžratým Američanom na siedmom poschodí bez výťahu a bez vody a bez jedla... Možno by som ho nejako s pomocou privliekla k oknu a šplechla do tej toxickej vody. Ale to by bola vražda tak či tak. Alebo by som si prehodila cez plece rakovinovú vychrtlinu, ktorá ledva dýcha a trmácala sa s ňou po tých schodoch, pričom by mi asi desať ráz spadla, lebo sama by som nebola v dobrej kondícii. Ale to by bola tiež vražda. Takže neviem... Podľa mňa urobila to najhumánnejšie, čo mohla. Bolo tam zlyhanie mnohých faktorov, ale vláda sa na nich vysrala a myslím si, že to je hlavný problém. (17.09.2022)

Díly odehrávající se v nemocnici jsou sugestivní koncentrací stupňujících se beznaděje a zoufalství. Nemocniční personál se pohybuje na hranici sebeobětování s vědomím, že to nebude stačit a šok, který vyvolá skutečnost, že některé z pacientů nebude možné zachránit, je naprosto hmatatelný. Upřímně řečeno nevybavím si, kdy naposledy jsem inkasoval takhle ostrou emotivní bombu. Jestli vůbec někdy. Doktoři, sestry, zřízenci, i ta holka od počítače, ti všichni se pro mě stali absolutními hrdiny. Další tři díly se pak nesly ve znamení vyšetřování lékařky, která měla podat pacientům smrtící koktejl a zároveň se řešila etická otázka a totiž zda je správné bezbolestně zabít pacienta, anebo ho nechat osamoceného celé dny umírat. Z hlediska práva je to jasné a na první pohled se může zdát, že i rozhodnutí o nedobrovolné eutanázii je v pořádku, ale jen do určité chvíle. Pak nad tím společně s některými z postav začnete přemýšlet a dost možná vás to přinejmenším nalomí. Herecky bezchybné a vedle spolehlivé Farmigy bych zmínil Julii Ann Emery, která mě tady hodně bavila. Za mě naprostá pecka, ke které se ale v budoucnu raději vracet nebudu. 100% (21.09.2022)