Ako zvery

Perfektní obraz zoufalého míjení se dvou světů, v nichž každý drží svou vlastní část pravdy, ale ač jsou lidé z obou dvou lapeni ve stejné pasti, rozděluje je (pochopitelná, ale marná) nenávist a zášť a nedokáží se spojit, a bojují spolu na život a smrt, zatímco bohaté korporace odjinud nakonec tak či onak vyhrají. *** SPOILING warning! *** Jeden svět je tu zastoupen starousedlíky chudé horské galicijské vesnice bez budoucnosti, domy a půda jsou tu bezcenné, poslední mladí lidé dávno odešli, zůstávají jen ti nejchudší, kteří nemohou prodat a odejít jinam, do města, nemohou se oženit, mít děti... Druhý svět je zastoupen stárnoucím párem francouzských vzdělanců, kteří se rozhodli splnit si (mužův) sen, který jak se ukáže, je velice naivní, odtržený od reality a vůči místním také hrubě arogantní: koupí ve vsi levně jeden rozpadlý statek, opraví z úspor dům, začínají druhým rokem na dluh pěstovat zeleninu a sní o tom, že postupně dají do kupy další domy ve vsi a přivedou tam nové lidi. *** Drama začíná ve chvíli, kdy vesnici osloví norští developeři, kteří chtějí skoupit levnou půdu pro větrné elektrárny. Místním svitne (těžko říct, jak reálná) naděje, že utržené peníze jim pomohou odejít a začít jinde, dva bratři, dobytkáři ze sousední farmy, doufají, že ve městě budou moci taxikařit, zaopatří stárnoucí matku, najdou si ženy... - ale francouzští vzdělanci hlasují ze snobských důvodů proti (je to neekologické, Norové se levně napakují a zničí místní charakteristickou krajinu), a prodeji půdy developerům tím zabrání. Je samozřejmě nefér, že jejich hlas je stejně platný jako hlas místních... nebo není? Nenávist obou bratrů vůči nim je ale pochopitelná. ("Nejhorší je, že dokud nepřišli developeři a dokud jste nepřišli vy, tak jsme ani nevěděli, jak špatně se máme." - teď je to vědomí nespravedlnosti samozřejmě užírá a stravuje - a musí ve svojí bídě a dřině sledovat, jak si jejich zaopatřený soused z úspor hraje na biofarmáře.) *** Nicméně avizovanou tragédií drama nekončí, ale teprve začíná jeho druhá, mnohem feminističtější či emancipativnější kapitola. *** Ta první kapitola byla o nenávisti mezi muži s rozdílnou vizí budoucnosti -  a nejspíš  obě urputné strany doufaly v něco nemožného - peníze z prodeje by bratrům a jejich matce možná nestačily na zařízení nového života ve městě, ale možná jo a nějak by se přece jen protloukli, kdo ví, a Antoinoův plán na opětovné zabydlení vesnice byl ještě naivnější - zatím pouhou svoji existenci dotovali z životních úspor a stačila jedna zničená sklizeň, aby uvízli ve stejné pasti jako místní a neměli peníze ani na nový začátek jinde, a hlavně jeho plán byl pouhým rozmarem, umanutostí - na rozdíl od obou bratrů on si mohl vybrat - pro oba Francouze nebyl jejich minulý život a návrat do něj nemožný, oni jen nechtěli. Druhá kapitola je ale mnohem více o ženách a o ženské schopnosti spojit se navzdory všemu a ve spojení vytrvat. To se tam nejprve ukazuje na vztahu matky a dcery, kdy dcera přijíždí z města s jasnou představou, co matka musí udělat, ale nechá se přesvědčit, aby nějaký čas zůstala a vnímala, zapojí se a brzy to všechno přestane  vidět tak černobíle a nakonec matku podpoří. A později je to patrné z Olžina gesta, která po nálezu těl svého muže navštíví matku obou bratrů a ujistí ji, že teď už na všechno zůstaly samy a  že kdyby potřebovala, může za ní kdykoli přijít. *** Samozřejmě, a i v tom je film perfektně neústupný, není vůbec jisté, jak se zachová policie - policisté Olze v pátrání po Antoinovi nijak horlivě nepomáhají, kdovíproč se jim nepovede dostat data z paměťové karty (blbá smůla, anebo neochota?) a z různých náznaků je patrné, že mají pro místní a jejich zášť lidské pochopení. Je tedy dost možné, že bratry po nálezu Antoinova těla neodsoudí, nebude dost důkazů, svede se to na zástavu srdce apod. ... To nechává hodně prostoru vcítit se do všech zainteresovaných a představit si, co bude potom Olga - jako žena, s jinou vizí a povahou než Antoine - dělat dál a jakou budoucnost nechává periferiím takto nespravedlivě rozdělený svět, kde mocné korporace vysávají život odevšud a ani z prvního světa, kde to není k žití zase z jiných důvodů, není nakonec pro vyšší třídu tak lehké odejít do venkovské idyly. *** Strhující vizuály, budování napětí, po všech stránkách zralý a precizně udělaný film. *~ (08.10.2023) (menej) (viac)