Vraždy v Midsomeri

Klenot mezi seriály na komerčních televizích. Doklad toho, že se dá natočit inteligentní detektivní seriál s napínavou, mrazivou až morbidní atmosférou. Detektivka je prostě výtvor anglosaský a nikdo jiný by se o ni neměl pokoušet (no dobrá, možná ještě seveřani). Pro všechny zanícené anglofily jako jsem já takřka povinnost. Na rozdíl od připitomělých, především německých seriálů, kde je dějová osnova pořád stejná (najde se tělo, tři čtvrtě hodiny se detektiv bez jakékoli logiky honí za zločincem, je v ohrožení života, jako zázrakem přežije, padouch je dopaden), jsou anglické seriály, a Midsomer především, promyšlené do posledního detailu, někdy smutné, někdy černohumorné, ale vždy temné a napínavé. Člověk musí dávat po celou dobu dobrý pozor, aby všechno pochytil. A tak to má ve správné detektivce být. ,,Cítíte to mrazení? V Midsomeru se bude vraždit..." (07.07.2006)

Statický anglický venkov na rozhraní horního a středního toku největší britské řeky Temže v širším okolí starobylého Oxfordu, v němž se prostírá neexistující Midsomerské hrabství; Agatha Christie přenesená o 40-60 let blíže k naší současnosti přelomu století, osobitý fin de siecle, který oživuje dvojice sympatických detektivů. Všechny ctnosti staré anglické detektivky tu naplno ožívají a současně se otevírají naplno dnešnímu světu osobitým regionem tradičních sídel, v zásadě nedotčeného mikrokosmu, v němž každý zná každého a vidí mu až do žaludku. Je to idyla, v níž je všechno jaksi domácké, detektivové, lidé, atmosféra, zločinci i jejich oběti a koneckonců zločiny - vraždy - samy. Ožívají tu jaksi mimochodem některá starší mystéria z viktoriánských dob, je tu modernost, která má svou osobitou patinu. Neztrácí tím; naopak, získává. To, co by za jiných okolností působilo jako klišé, je tady jistotou formy a kontinuity nikoliv zanedbatelné kvality. Platí to o scénářích, režii i představitelích hlavních rolí. V úhoru nenápaditých krimi patří tento detektivní seriál k tomu vůbec nejlepšímu. A vlastně i nadčasovému. (04.05.2008)

První díl, "Smrt staré dámy" je naprosto perfektní a promyšlený do posledního detailu. Za ten by se nemusela stydět ani Agatha Chrsitie. Potom bohužel nastane střemhlavý pád a další díly jsou místy dost nelogické, vražd je zbytečně mnoho, naví jsou příliš na efekt a občas dost kýčovité (nevěsta zastřelná na svatbě). Navíc jako čtenář již zmíněné autorky většinou do 20 minut prohlédnu vraha. Ale rozhodně je to o několik tříd výše než německé výblitky. (27.08.2007)

Vzpomínám jak jsem Vraždy v Midsomeru sledoval večer na Primě a štvali mě dlouhé reklamy, protože jsem chtěl už sakra vědět kdo je vrah. Ne že bych se nudil, bylo to napínavé. Sem tam hodně zajímavé vraždy, někdy pro mě nesmysluplné. Ty zajímavé ale dost překrývají nesmysluplné a dokázali mě na rok sledování v televizi zabavit. Jen škoda změň podřízených Barnabyho, nejradši jsem měl Troye, škoda že nezůstal až do konce. (01.12.2012)

-HORNÍ WARDEN DOLE A DOLNÍ NAHOŘE? TO NEMÁ LOGIKU! -JSI V MIDSOMERU, TROYI. Sám inspektor Barnaby nám svými ústy napověděl, že případné hnidopichy, kteří by chtěli argumentovat tím, že okres, ve kterém se stanou čtyři vraždy do roka, jen nenormální i na Anglii (PD James, Agatha Christie a další), nemáme brát až tak vážně. Precizní řemeslo, prostředí britského venkova, klasičtí vyšetřovatelé a hudebně třeba theremin jsou hlavními devízami prvních čtyř, naprosto bezchybných, řad. Problém těch dalších je hlavně v nenávaznosti postav či krátkém nebo vůbec žádném prologu. Ale jako FENOMÉNU tomu těch pět hvězdiček zkrátka nemůžeme upřít, konkrétně 90%, chcete-li. PS zajímavostí je první díl druhé řady, naprosto nejlepší část, Stín smrti, první, který nebyl natočen podle přelohy Caroline Graham. (13.01.2011)