Poviedky z kuchyne

Možná je to jenom můj skromnej názor, ale severská kinematografie už vyplodila mnohem lepší věci. Když tenhle film srovnám s Ondskan nebo Arnem Tempelriddarenem, tak vypadá jak Škoda 120 na parkovišti Mustangů. Příběh sice měl hlavu a patu, ale to zpracování mohlo bejt lepší. No a ten konec mi přišel vyloženě k naštvání. Když drama, tak prosím, ale příště se víc snažte, Vikingové. 3.5 a s odřenejma ušima. (25.02.2009)

Pokus o racionalizaci kuchyně (neplést s pojmem racionalizace stravy). Film asi chce ukázat na nesmyslnost některejch stupidních výzkumů, o kterejch se denodenně dozvídáme v rádiích a časopisech (průměrnej počet zubů německých přistěhovalců, délka pohlavního styku s plyšovým medvídkem, počet zážitků s posmrkaným kapesníkem a podobně). Všechno tady vyznívá moc absurdně. Bohužel nemůžu hodnotit s čistým svědomím, protože jsem byl po kalbě a několikrát jsem u toho usnul (bylo to únavou nebo filmem?), takže to mám hodně útržkovité. A že bych se na to podíval znovu, to ne. (03.05.2008)

Ze severských snímků jsem doposud viděl pouze thrillery, horory a možná i nějaké to drama. O to víc mě tahle místy rozkošně absurdní, chladná ale přesto krásně hřejivá komedie o zbytečné mezinárodové nesnášenlivosti (fakt se Norové se Švédy nemusí?) zaujala. Je to takové lidské a pozitivní ale zároveň podávané s vážností seveřanům vlastní. Já mám ty frajery ze zemí, kde jedno drobné gesto vydá za stovky slov a kde sníh nikdy netaje, hodně rád. (12.07.2013)

Bizarní snímek s těžko uvěřitelným námětem a zároveň lehkým nadhledem nejen z vyvýšené kuchyňské pozorovatelny... Prim zde hraje kromě tradičního svérázného severského pojetí komedie rovněž skvělá, citlivě ušitá hudba. Scény vyvolávající výbuchy smíchu střídají melancholická pohlazení. Děj plyne pomaleji, ale přirozeně. Kamera bere dech, herecké výkony jsou nenucené, zkrátka vše je tak, jak má být. Vyústění je zajímavé a rozhodně nečekané. Přesto to chtělo do kuchyně přidat ještě špetku... něčeho... takového... vlastně sám nevím... vy víte? 80% [Norský týden v Ponrepu, 2015] (27.05.2015)

Když jsem po půlhodině sledování tenhle film vypnul, nechápal jsem, co se na tom může komu líbit.. První desetiminutovka svižná, zábavná, netradiční, ale dalších 20 minut jen nekonverzační utrpení. STOP! Vrtalo mi to hlavou..takže druhý pokus. Odměnou se mi dostalo milého překvapení. Přesně od momentu, kdy jsem snímek vypnul, začíná to, v čem tkví kouzlo celého filmu.. Mezi Folkem a Isakem totiž dojde ke sblížení, které oběma razantně změní dosavadní způsob života, to vše natočeno tak jednoduše a citlivě, že až škoda mluvit.. (01.03.2008)