Velký filmový surrealista Luis Buñuel je spoluautorem scénáře a režisérem této temné, hořce vtipné satiry. Skupina lidí ve společenských šatech přijede do elegantně zařízeného domu na večeři. Když se však po jídle hosté přesunou do hudebního pokoje, zjistí, že služebnictvo uteklo, ale oni z nějakého důvodu nemohou odejít. Není zřejmé proč – nejsou zde zamčené dveře ani zamřížovaná okna, která by jim bránila v odchodu – ale hosté jsou přesto přesvědčeni o tom, že jsou zde uvězněni. Ponecháni svému osudu se pomalu proměňují v noblesní barbary, kteří zarazí sekeru do vodovodního potrubí, aby se mohli napít vody, zabijí a snědí ovci, jež měla být součástí večerní zábavy, schovají těla mrtvých hostí ve skříni, koketují s magií a pálí nábytek. Snímek hojně oplývá Buñuelovým suchým, donkichotským humorem.
(Cinemax)
Velký filmový surrealista Luis Buñuel je spoluautorem scénáře a režisérem této temné, hořce vtipné satiry. Skupina lidí ve společenských šatech přijede do elegantně zařízeného domu na večeři. Když se však po jídle hosté přesunou do hudebního pokoje, zjistí, že služebnictvo uteklo, ale oni z nějakého důvodu nemohou odejít. Není zřejmé proč – nejsou zde zamčené dveře ani zamřížovaná okna, která by jim bránila v odchodu – ale hosté jsou přesto přesvědčeni o tom, že jsou zde uvězněni. Ponecháni svému osudu se pomalu proměňují v noblesní barbary, kteří zarazí sekeru do vodovodního potrubí, aby se mohli napít vody, zabijí a snědí ovci, jež měla být součástí večerní zábavy, schovají těla mrtvých hostí ve skříni, koketují s magií a pálí nábytek. Snímek hojně oplývá Buñuelovým suchým, donkichotským humorem.
(Cinemax)
(viac)
Děj filmu se odehrává v blíže neurčeném čase a místě. Jsme svědky nepochopitelného tajného útěku sloužících z bohatého patricijského domu, do kterého právě přichází mondénní společnost na večeři. Tuto scénu vidíme dvakrát za sebou. Repetice scén se ve filmu ještě několikrát zopakuje. Večeře skončí, probíhá konvenční konverzace s nekonvenčními poznámkami. Je čas k odchodu, ale nikdo se k němu nemá. Všichni přespí, jak se dá - na pohovce či na zemi pokoje. Ani ráno se však nikdo neodhodlá odejít, protože nelze odejít. A tak to pokračuje spoustu dní; několik lidí zemře, ostatní trpí hladem a halucinacemi. Nakonec je zachrání ovce, volně se pohybující po domě. Hladoví jsou nasyceni a schopni vykročit z bludného kruhu ztráty sama sebe. Ale tím nic nekončí... Z tohoto filmu pochází jedna ze slavných Boňuelových surrealistickýcg scén - volně po místnosti se pohybující ruka zemřelého.
(Sipora)