Kat nepočká

Pokud mi někdo řekne, že nemá rád Jiřinu Bohdalovou, pak mu můžu vřele doporučit toto dílo.Zde se Bohdalka objevuje v úplně jiné rovině, rozhodně ne s tím svým připitomělým úsměvem, který používá snad v každém filmu. Zde předvedla i jinou rovinu svého herectví a řekl bych že obstojně. Jí se může vyrovnat snad jen........ vlastně nikdo. Ostatní herci v mezích normy až na Lukavského. Profesor Lukavský tentokrát velice zklamal. (01.02.2004)

"Co mám točit?" "To je vaše věc. Vy jste umělec!"                                                                                                             Jeden z mála filmů, které si ze sedmdesátých filmů nepamatuji. Poněkud zvláštní premiéra s atypickou rolí Jiřiny Bohdalové. V sérii "nacistických" témat (Transport z ráje, Colette, Boxer a smrť, Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, Obchod na korze), která jsem viděla v poslední době, působí trochu jako chudý příbuzný. Abych byla spravedlivá, jde o standardní televizní inscenaci. (02.02.2015)

.......námet podľa skutočného príbehu herečky Anny Letenskej....herecké výkony dobré -hlavne Radoslav Brzobohatý....naopak Radovan Lukavský - charakterný herec - skôr trápne - ozaj mu to nesadlo tá úloha.,...podstatné : občasne to malo atmosféru,že by sa tomu i dalo veriť v rámci tv inscenácie - ale tie kostýmy a kabaretné výstupy ako roky 70-te....takže celý ten príbeh išiel do..... (02.05.2021)

Mohl bych podepsat Divočákův komentář. Nejen kostýmy, ale i ty účesy jsou hrozné - copak za protektorátu se nosily takový kotlety, jaké zde mají třeba postavy režiséra a scénáristy? A pravdu má i Gudaulin: Bohdalová (i Brzobohatý) jsou v Uchu ještě o třídu lepší. Ani ty dialogy nejsou nijak geniální (kam se to hrabe třeba na protektorátní seriál Byl jednou jeden dům, mimochodem také dílo Františka Filipa). Prostě průměr. (06.05.2007)

U této adaptace jsem se smál, až jsem plakal (což je asi u protektorátního dramatu špatně). Moc se mi nedařilo vnímat děj, který tím pádem raději nehodnotím. Co jsem shledal velice zábavným je z téměř každého záběru na sto honů páchnoucí počátek sedmdesátých let - ty rádiovky, jupky, ústřední topení, bílé pláště, socialistické budovy... Přizdobeno omšelými dialogy a přehrávající Jiřinou Bohdalovou (přes všechnu její snahu jsem v ní pořád viděl jen Bohdalovou v divném ohozu)... Jako zábava na sváteční televizní dopoledne dobré. Jako drama směšné. (08.05.2009)