Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Mrazivé drama o nepředstavitelné zvrhlosti fašistické ideologie, které se svou působivostí může směle řadit mezi takové klenoty žánru jako Spalovač mrtvol či Vyšší princip. Ač film televizní, odehrávající se v několika málo interiérech a založený převážně na dialogu, je síla některých jeho pasáží hrůzostrašná. Jenom samotná scéna se „sušárnou vlasů“ by měla být právem označována za to vůbec nejlepší z dějin české kinematografie. Scénáři nepochybně prospěl spolupodíl Arnošta Lustiga, tedy autora původní povídky. Ač to u televizních filmů nebývá zvykem, pochvalu zasluhuje i kamera a hudební složka. Modlitba za Kateřinu Horovitzovou rozhodně není pohodovým filmem pro nedělní odpoledne (ač jsem jí paradoxně zrovna v takový čas viděl), čili se na ní nedívejte, nechcete-li upadnout do stavu těžké letargie, kdy nebudete schopni věnovat byť jen část své pozornosti věcem s filmem samotným nesouvisejícím. Pokud naopak máte náladu pod psa a jisté vychýlení nepříznivým směrem nebudete pokládat za přítěž, již déle neotálejte – podobných utajených klenotů není mnoho. 90% (18.12.2006)

No a?? Co tím chtěl autor říci?? Že několik milionářských lidí se hnalo do Evropy, aby zde dále hamounili?? Protože proč jinak?? Přece znali situaci ne?? A morální poselství?? Do toho mi zase vůbec nezapadá postava Kateřiny, která se živila kdovíčím, ať tvrdí o sobě co chce. Takže zbývá jen herectví, což v téhle sestavě snad není třeba rozebírat, ale to je asi jediný větší přínos. Dějově je to u mne prostě blbina. Skáče to sem a tam, vrací se to zpět jen proto, aby se to zase vrátilo tam, kde už to bylo. Poměrně nudné televizní zpracování Lustigova díla. 6526/6642 (01.05.2014)

Židovské vidění světa je kabalistické, a také Arnošt Lustig podléhá tomuto dogmatu. V jeho díle, které je literárně na výši, se odkrývá mnoho nepravostí a nespravedlnosti světa a temných stran lidského soužití. Bohužel ale i mnoho zavádějících informací a nepravd. I zde. Herecky i režijně velmi dobře zvládnuté, komornost příběhu pomohla, ale musím ubrat hvězdičky za samotnou předlohu. Brát to jako fikci nelze a brát to jako skutečnou historickou událost také ne. To je problém. Historii bychom měli poznat co nejlépe a pravdivě, abychom se stejným chybám vyhnuli v budoucnosti. (17.09.2013)

Tak tohle byla jedním slovem bomba...hlavně ta atmosféra, prostupující celým filmem je úžasně nepříjemná. Úplně jsem se viděl v roli bohatého žida, co se veze s ostatníma vstříc lepším zítřkům vydán v podstatě na milost a nemilost jedné mocné arcisvini a ch chvíli přichází další a další komplikace. Onu arcisvini zde hraje Jiří Adamíra a to takovým způsobem, že by z toho šel mráz po zádech i ptáku ohniváku. Ten jeho sebejistý, nelidský úsměv, který nesundá snad ani na minutu je zničující. Ony herecké výkony jsou v Modlitbě.. vůbec ohromující. Teď mám hlavně na mysli maličkou, avšak absolutně nezapomenutelnou roli pana Nedbala.."Jsem pán v sušárně vlasů.." kdo neviděl, nepochopí. (30.03.2013)

Na pozadí mé ještě polodětské vzpomínky pochoduje mrazivé defilé jednoho z nejděsivějších momentů nacistické kanální etnocidní politiky. Kšeft o život s lidmi, na kterých je stále co odírat. Kšeft s předem jasným a rozhodnutým výsledkem. Mezní situace - přesněji hned celý jejich řetězec -, ze které Moskalyk dokázal vystavět katedrálu špičkového uměleckého výkonu a mrazivého diváckého zážitku v jednom. A vědomí, že nejlepší výkony světové kinematografie, obírající se tímto hrůzným tématem, našly u nás v té době adekvátní odpovědi. Herecké výkony mi v té daleké retrospektivě splývají do jednoho celku. Celku, který doplňuje monolit výsostného uměleckého činu o jeden ze základních nepostradatelných rozměrů. Nemohu si na závěr neodpustit svým způsobem již obligátní hloupý dotaz na závěr: Kdo a co brání tomu, aby tento skvělý film byl převeden na DVD nosiče? (01.04.2008)