Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Tato Moskalykova adaptace podle novely Arnošta Lustiga je filmovou lahůdkou. Role Bedřicha Brenskeho byla Jiřímu Adamírovi ušita na míru. Stejně jako role ostatní: čtenářskou vizi hrdinky Kateřiny Horovitzové přímo ztělesňovala Lenka Fišerová; Do role Hermanna Cohena se perfektně vcítil Martin Růžek; Poručíka Horsta Schillingera, mlsně polykajícího před Kateřininou krásou, kouzelně ztvárnil Jiří Bruder; Neustále podezřívavého a vše tušícího Rappaporta-Liebena sehrál výborně Čestmír Řanda... A tak bychom mohli jmenovat dále. Zmiňme ještě vynikajícího umělce Vladimíra Ráže co by Freddyho Klarfelda. Scénář napsal přímo Arnošt Lustig ve spolupráci s Vladimírem Čejchanem. Proto zde ani divák neočekává odchylky od literární předlohy. A přece bychom drobné našli. Nejvýraznější odchylkou je sám závěr, ve kterém není Brenske píšící zprávu o Kateřinině vzpouře a o sumě, kterou se Němcům od této skupiny podařilo získat. Zde zpívá rabín Dajem z Lodže svou Modlitbu za mrtvé přímo na místě, kde byli všichni Židé zastřeleni. V knize však tento nářek doléhá otevřeným oknem k Brenskemu píšícímu onu výše uvedenou zprávu. Dajem z Lodže v knize zpívá nad tělem Kateřiny Horovitzové, které bylo po tři dny všem vystaveno pro výstrahu, zbaveno vlasů a nyní je již spalováno. (04.03.2010)

Absolutně nejlepší filmové zpracování knihy Arnošta Lustiga. Z hereckých výkonů bych vyzdvihl Jiřího Adamíru jeho zdvořilý a kultivovaný esesák Brenske působí na diváka ze začátku téměř sympaticky podobně jako na zajaté Židy a teprve na konci se ukazuje jeho nelidskost. Je nutné ocenit rovněž minimalistické herectví Lenky Fišerové a litovat, že nehrála ve více filmech. (04.03.2021)

Antonín Moskalyk a další z dlouhé řady jeho velkých televizních počinů, kterým hravě překonává nejeden kus určený pro stříbrné plátno a směle snese srovnání třeba s legendárním Spalovačem Mrtvol. Lenka Fišerová, Jiří Bruder, Jiří Adamíra i ostatní velká jména ukazují v mistrovskou režií navozené tísnivé atmosféře své nemalé herecké kvality a vy jen můžete čekat jak to všechno skončí...bez dechu, i když tušíte nebo snad i víte...a potom přijde ona modlitba a detail na Miloše Nedbala a vy si uvědomíte, že za tohle se velkoněmečtí bratři nebudou moci nikdy dost omluvit. 100% pro jeden z nejhutnějších televizních filmů všech dob. (17.05.2007)

Lustigova předloha se mi líbila víc. Sice sem měl občas problém s překousáním popisu (cesta vlakem byla šíleně sepsaná. Přijde mi, že Lustig občas zbytečně složitě a sáhodlouze popisuje, i když nemusí). Na druhou stranu, když vynechám části, kde Lustig bezděčně popisoval synagogu a cestu vlakem, tak musím říct, že na mě kniha velice zapůsobila (dějově i atmosféricky). Paradoxně (oproti občasně složitému popisu v ději, je v knize perfektně popsaný charakter Brenskeho a Horovitzové. Celkově se mi návaznost dějových pasáží líp vstřebávala v knize, než ve filmu, kde mi to přišlo jako hrozné skákání v ději a neznalci knižní předloh by to přišlo, jakoby tam kus děje tvůrci filmu vynechali. Co se filmu musí nechat je rozhodně výborný výběr herců, kde Lenka Fisherová ztvárnila Kateřinu velice věrohodně. Stejně tak postava důstojníka Brenskeho se tu velice podařila. Film je to působivý, atmosféricky ponurý, dialogově skoro stejně perfektní ako kniha, ale stále.. stále nedosahuje toho, co Lustig dokázal v předloze, která ve mě zanechala mnohem víc. Film je, ale pořád kvalitním snímkem. Předloha - 85% Film - 75% (02.04.2015)

No a?? Co tím chtěl autor říci?? Že několik milionářských lidí se hnalo do Evropy, aby zde dále hamounili?? Protože proč jinak?? Přece znali situaci ne?? A morální poselství?? Do toho mi zase vůbec nezapadá postava Kateřiny, která se živila kdovíčím, ať tvrdí o sobě co chce. Takže zbývá jen herectví, což v téhle sestavě snad není třeba rozebírat, ale to je asi jediný větší přínos. Dějově je to u mne prostě blbina. Skáče to sem a tam, vrací se to zpět jen proto, aby se to zase vrátilo tam, kde už to bylo. Poměrně nudné televizní zpracování Lustigova díla. 6526/6642 (01.05.2014)