Život v oblakoch

Těžký je život filmařský, jak se můžeme přesvědčit z tohoto frustracemi prosyceného natáčení 3 rozdílných scén jednoho nezávislého filmu. Originální, vtipné dílko se skvělým Stevem Buscemim, Catherine Keenerovou i dalšími členy natáčecího ansámblu se mi svým osobitým způsobem líbilo, ačkoliv nemělo sílu pětihvězdičkového snímku. Jemně pobavilo a tím splnilo svůj účel :) (19.01.2008)

Zkažené mléko, jednooký kameraman, zapomětliví herci, příliš pozornosti poutající asistentka, naštvaný lilipután a do toho všeho přichází vlastní matka… povolání režiséra je tím nejideálnějším, chcete-li blíže poznat vypolstrované zdi některé z cel psychiatrické léčebny. Hraných filmů o natáčení hraných filmů je podstatně méně, než se mnozí lidé domnívají, těch skutečně kvalitních obzvlášť. Každým coulem nezávislý Život v oblouznění je jedním z těch méně známých, což mu nezabraňuje být zároveň jedním z těch nejlepších. Tomu DiCillovi, Scénáristovi a režisérovi v jedné osobě, nestačil hořkosladký příběh o marném boji s větrnými mlýny, jenž dennodenně podstupujeme pro dosažení svých životních snů a rozhodl se jej učinit nevšednějším, (a co si budeme nalhávat, také) nezávislejším poněkud komplikovanější výstavbou příběhu. Většina dění je ve skutečnosti sněním některé z postav, případně iluzí, vytvořenou filmovou kamerou. A aby to nebylo tak jednoduché, to, co se přihodí některým postavám ve snu jiné postavy (resp. to, co se jako sen tváří), se v projeví také v jejich reálných životech (to ovšem pouze za předpokladu, že některá z dějových linií svým zařazením náleží do reality, nikoliv do dalšího snu či představy). Pokud si to všechno budete chtít v hlavě uspořádat do kompaktního, krásně přehledného celku, vaše mozkové závity se pořádně protočí. Život v oblouznění lze však sledovat i s podstatně menší snahou o odhalení jádra věci, aniž by se v takovém případě změnil v nesourodý chaos. Navíc, mnohé motivy jsou dost zřetelné i pro diváka, jenž tu velkou věc v lebce raději příliš nezatěžuje (např. snová sekvence s jablkem a následně ocenění pro Revese ve tvaru jablka). Excelentní herecký výkon předvádí Steve Buscemi (imho dost nedoceněný herec) v roli režiséra, který ví přesně, co chce, ale navzdory úporné snaze to ne a ne získat. Stejně jako ostatní zdejší postavy mající co do činění s filmovým průmyslem, také on žije jakoby v oblouznění a má problém rozlišovat skutečnost od výplodů jeho příliš imaginativního mozku (jeho jméno – Reve – navíc odkazuje k francouzskému výrazu pro sen, což jsem si samozřejmě přečetl :). Ještě kouzelnější je ve své roli pohledné herečky („hrála ve sprchové scéně s Richardem Gereem“) pohledná Catherine Keener, na které je cosi tajuplného, měnícího ji doslova v „tajemný předmět touhy“. Život v oblouznění, přestože vznikl z nadšení lidí od filmu a právě filmové nadšence potěší nejvíce, práci u filmu nijak neidealizuje. Naopak, snaží se (lehce bizarní, ale tím přitažlivější) formou postihnout jak světlé, tak temné stránky podobného zaměstnání a dost možná vás přiměje věřit, že jít za svým snem má smysl, jakkoliv je vytyčený cíl na první pohled nedosažitelný. 85% Zajímavé komentáře: Lima, Dudek, S_M_Lomoz, TotalFilm (14.06.2007)

Pocta nezávislým filmom? Tak to skôr film Ed Wood. Nezávislé filmy často nemajú veľké rozpočty, nemôžu si dovoliť v tomto svete peňazí veľkolepé scény, pokiaľ nenastane nejaká zaujímavá zhoda okolností, potýkajú sa s množstvom problémov, z ktorých niektoré načrtli už tu. Nie sú tak slobodné, na rozdiel od filmov rôznych inštitúcií a spoločností, kde sú veci nadiktované striktne a k improvizácii veľmi nedochádza. Každopádne aj nezávislý film môže byť vyhranený, či ten od spoločnosti vyznieť ako nezávislý a uvoľnený, no to už záleží na ľuďoch vo vedení, celkovej atmosfére a kolektíve. Buscemi je týpek s neobyčajným výzorom, ktorý vie navyše dobre hrať, no na exota sa skutočne hodí, to dokázal aj tu. Problém tejto komédie je, že stavila skôr na neviazaných bláznivých Američanov, no nevyužila možností, ktoré jej takáto skladba čudákov ponúkala. S inými ľuďmi by ten nezávislý film vyzeral určite inak, no tu postavy neurotikov a ľudí s nižším IQ vytvárali priam studňu nápadov, no a ono to ku koncu bola nuda, čo ma mrzí. Oceňujem, že aj tento film sa snažili urobiť lacno, proste ako iné nezávislé filmy, no tá jedna miestnosť, teda hlavne tá, v ktorej sa odohrávala veľká časť filmu, ma otravovala. Bolo to málo akčné podľa mňa pri takýchto charakteroch. Tento film je precenený, lebo o nezávislých filmoch nepodáva silnú výpoveď a napriek svojej krátkej dĺžke, ktorú aj celkom rýchlo natočili, stráca časom na zaujímavosti a príťažlivosti. (26.08.2013)

Duchaplná hříčka o tom, jak se dělá film. 1)  Charismaticky vyhlížející 41letý scenárista a režisér (jindy i kameraman) Tom DiCillo původně napsal scénář jako půlhodinovou ukázku pro 35letou Catherine Keenerovou (Nicole).____ 2)  Tak nevím, když si tak čtu místní komentáře a vůbec další info, jestli bych neměl zvýšit hodnocení. Možná mi něco uniklo. Je fakt, že ke konci už bych mohl uvažovat o čtyřech hvězdičkách. No počkám si, až film uvidím znovu._____ 3)  Velkým plusem je obsazení. Je tu 37letý Steve Buscemi (režisér), 31letý fešák Dermot Mulroney (kameraman Wolf), 25letý Kevin Corrigan (asistent kamery), 42letý Robert Wightman (asistent s vlastním scénářem Bob), 32letý James Le Gros (herec Chad Palomino), 25letý 135 cm vysoký Peter Dinklage (herec Tito) či 69letá Rica Martensová (režisérova matka)._____ 4)  Film přišel na cca půl miliónu dolarů. Financovali ho zúčastnění herci a režisérovi přátelé poté, co profesionální producenti odmítli_____ 5)  Podle titulků vznikl v roce 1994._____ 6)  Co by na věc asi řekl Karel Čapek se svým dílkem Jak se dělá film? Moc se to od jeho dob, zdá se, nezměnilo. (12.08.2021)

Pocta filmovém řemeslu, kde se ukazuje, jak těžký může být život na place. Pro ty, kteří měli tu příležitost být na skutečném natáčení, to vyvolá spoustu vzpomínek. Ať už milostných, radostných nebo plné vzteku. Vždy je radost zpětně se na to podívat. A film Život v oblouznění nám ukazuje, že se musíme pevně držet na zemi a zachovat klidnou hlavu. (21.01.2011)