Réžia:
Luis BuñuelScenár:
Julio AlejandroKamera:
José F. AguayoHrajú:
Catherine Deneuve, Fernando Rey, Franco Nero, José Calvo, José María Caffarel, Fernando Cebrián, Aldo Sambrell, Antonio Casas, Cándida Losada, Luis Rico (viac)Obsahy(2)
Mladej Tristany sa po smrti jej matky ujme starnúci Don Lope, muž, ktorý sa navonok prezentuje ako veľmi zbožný človek, no v skutočnosti necháva voľný priebeh svojim chlípnym chúťkam. Tristana ho neodolateľne priťahuje a Don Lope ju napokon zvedie. Mladá žena však hľadá z nerovného vzťahu únik v osobe maliara Horacia. (RTVS)
Videá (1)
Recenzie (86)
Oproti Krásce dne příliš mnoho Fernanda Reye, na kterého jsem alergická a typických Buñuelových vtípků a nápadů, které jsou ale tentokrát poskládané do naprosto nepřijatelné koláže. Ať už zde Deneuve sehrává jakkoli zajímavou proměnu z naivní dívenky po aroganci samu. A navíc Franco Nero je vysloveně slabý. ()
"Zajděte pro kněze, ať ji dnes večer vyzpovídá." "Kněz v mém domě?? Nikdy! Děkuji za radu, ale tohle odmítám." Tradiční Buňuelova kritika katolicismu z úst hlavní mužské postavy Dona Lopeho, kterého ztvárnil Buňuelem často obsazovaný Fernando Rey, je vedle kritiky buržoazie nepřehlédnutelná složka myšlenkové linie filmu. Ovšem ještě důležitější je vztah sobeckého a samolibého Dona Lopeho a jeho schovanky, nevinné a počestné Tristany. Don Lope svou svěřenkyni nejprve úzkostlivě střeží před nástrahami světa, ale poté jí sám svede a zničí tak její život. Tristana zahořkne a závěr filmu s telefonem je jen nádherným vyvrcholením jejich vzájemného poměru. Don Lope, který se prohlašoval za jejího otce i manžela zemřel a Tristana se tak alespoň symbolicky dočkala naplnění svého snu, ve kterém vídávala hlavu svého poručníka zavěšenou na zvonici místo srdce zvonu. Tento snímek má hodně společného s režisérovým posledním filmem Ten tajemný předmět touhy, ale svou kritikou čerpá i z dřívějšího filmu Viridiana a předznamenává Nenápadný půvab buržoazie. Zřejmě to není Buňuelův nejlepší film, ale pozornost si určitě zaslouží (minimálně díky skvělým výkonům Fernanda Rey a Catherine Deneuve). ()
Moj prvy Bunuelov film a hned pecka. Scenar je vyborny : je o premene z nevinneho dievcata /Catherine Deneuve/ na staru zatrpknutu mrchu, ktora je zivotom maximalne otravena. K tomu sa pridava pribeh, ktory ani trochu nenudi, prostredie mesta Toledo 20. storocia potesi divakovu dusu. A za smutny a depresivny koniec filmu musim dat vysokych 87 % ()
Tristana ... je pouze tím, kým ji Don Lope udělal - za vydatné pomoci obzvláště kruté hříčky osudu. Z její proměny až mrazí: SAMA se stává osudem, který bez slitování vrací všechny rány ... i s úroky. Zahořklé, cynické drama, které dobře zná nejenom všechny naše hříchy, ale i tajné myšlenky. Drama, které dost možná potvrzuje i starou známou pravdu, že opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost ... pokud jste ochotni připustit, že láska (případně iluze lásky) má nekonečně mnoho podob a může ji provázet cokoli - dokonce i pokrytectví, nadřazenost a sobectví. ()
Nebudu zapírat, že mi Buñuel sedne více v poloze plnokrevného surrealisty (ačkoli i zde na nějaké ty drobné excesy dojde), ale buď jak buď, jako soudce/kat buržoazní morálky, jejíž pokrytectví protahoval stokou snad v každém svém filmu, neměl konkurenta. Tristana je toho ukázkovým stvrzením, byť se v jeho tvorbě řadí spíš k průměrnějším výzvám. Za zhlédnutí však určitě stojí, třebaže se nejedná o žádnou vzpruhu do nepohody - jde totiž o velmi negativistický a cynický film. K naštvání všech modlářů přitažlivého vizuálna navíc trpí na přehnanou knižnost, což neblaze zpomaluje již tak utahané tempo. A technicky se také nejedná o nic světoborného (Buñuel natáčel své filmy v rekordně krátkých intervalech, pročež se není čemu divit). 3,5* ()
Galéria (33)
Fotka © Levné knihy
Zaujímavosti (9)
- Producenti prinútili Luisa Buñuela obsadiť Catherine Deneuve a Franca Nera, no režisér neskôr priznal, že bol s ich výkonmi dosť spokojný. (Bilkiz)
- Po získaní nominácie na Oscara za tento film režisér Luis Buñuel prehlásil: „Nič by ma morálne neznechutilo viac ako vyhrať Oscara.“ (Bilkiz)
- Luis Buñuel bol veľkým fanúšikom diel Benita Péreza Galdósa, autora románu, ktorý slúžil ako východiskový materiál pre tento film. Buñuel bol však k tomuto konkrétnemu Galdósovmu románu, ktorý má rovnaký názov ako tento film, veľmi kritický. Buñuel považoval knižnú predlohu za gýčovitú, predvídateľnú a jedným z autorových najhorších diel. Režisér však napriek tomu veril, že z predlohy dokáže natočiť výborný film. (Bilkiz)
Reklama