Slib
La Promesse
La Promesse
La Promesse
The Promise
The Promise
Obsahy(1)
Pätnásťročný Igor sa učí za automechanika a pomáha svojmu otcovi Rogerovi na stavbe. Roger sa však neživí iba stavebnými prácami, ale aj využívaním ilegálnych prisťahovalcov, ktorých načierno zamestnáva a za ubytovanie im z výplaty strháva nemalé čiastky. Hoci je Igor ešte stále chlapec, ako pravá ruka svojho otca dostal dôležité lekcie života: naučil sa klamať, podvádzať i kradnúť. Jedného dňa príde na stavbu inšpekcia z imigračného úradu. Kým sa ostatní robotníci snažia rýchlo skryť, Amidou z Burkina Faso spadne z lešenia a vážne sa zraní. Roger sa obáva, že na zdravotnej pohotovosti by mu kládli priveľa otázok a tak Amidoua nechá napospas osudu. Tesne pred smrťou Amidou od Igora vymôže sľub, že sa postará o jeho ženu a dieťa. Keď Amidou zomrie, pochovajú ho do betónu a tým je pre Rogera záležitosť uzavretá. Zakrátko však pricestuje Amidouova manželka Assita s malým synom. Roger a Igor jej povedia, že Amidou odišiel z krajiny. Assita je však presvedčená, že jej muž sa len skrýva kvô li dlhom a čoskoro sa vráti. Jej prítomnosť v Igorovi oživí sľub, ktorý dal umierajúcemu. Ako môže dospievajúci chlapec vyriešiť konflikt medzi svojím otcom a vlastným svedomím? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (36)
Bratia D v tomto prípade asi netušili, že iba načali niečo, čo o necelých 20 rokov začne tematicky dominovať európskej nezávislej tvorbe. Jeden z ich prvých celovečerných filmov a režijne pôsobí tak isto, ako by bol desiaty. Čaká nás jeden zásadný zvrat, s ktorým môžu mať mnohí problém, môže sa totiž zdať ako lacný a vykalkulovaný. Lenže o ňom tento film primárne je a vy si nečítajte vopred tu podrobne rozpísaný obsah. Sľub chytí vďaka dôveryhodnosti zobrazenia prostredia hneď od začiatku a mňa nepustil do konca. Ako sme si u bD zvykli, silný záver prichádza v ten pravý moment, kedy by mnohí režiséri ešte pol hodinu pokračovali a zbytočne pripravili diváka o fantáziu. ()
>Krátký film o svědomí< - tak by se mohlo jmenovat tohle drama, natočil-li by jej K.K., jehož filmy mi tak trošku připomínalo. Ve své syrovosti a civilními hereckými projevy je vskutku silnou a smutnou výpovědí o trpkém bytí nelegálních přistěhovalců v našem euroatlanickém civilizačním prostoru. Protože "vykořisťování" je v některých (mnohých) případech - a i v příběhu tohoto filmu - slabé slovo. A jak vůbec posoudit v realitě asi často praktikované formy moderního otrokářství, kde lidský život nakonec má cenu jednoho vyhnutí se problému s úředníky... "Dělám to všechno pro tebe" - křičí v závěru filmu sám bezbranný a ponížený otec (ten obyčejný chlápek z nižší střední třídy někde na periférii společenského žebříčku, živnostníček a bezcitný parazit na bídě bezbranných bližních) na syna, který ještě nepozbyl lidskost a svědomí a našel odvahu se mu postavit. Nu ano, tohle byl prostě jen jeden příběh... Kola >systému< se ale nemilosrdně točí dál. Ano, Evropanům je zatím v roli PANSTVA SVĚTA dobře. Zatím... Každopádně jde o film, který musí vzít za srdce každého člověka se špetkou citu a svědomí v těle... - - - - - (Poprvé viděno 5.10.2008 na ČT2, komentář zde jako třetí - 6.10.2008) ()
První seznámení s bratry Dardennovými. Schopnost vyprávět ve své podstatě velmi silné příběhy se nedá tvůrcům v žádném případě upřít. Jak píše Tetsuo v komentáři na jiný film bratrů, věrnost realitě je obdivuhodná, několikrát jsem se nad tímto faktem pozastavil. Film mě na jednu stranu nechal po celou dobu sledování chladným, na druhou jsem se po konci přistihl, jak o něm neustále přemýšlím. Zasloužené 4*. ()
Vyrukovat s pravdou ven bývá často velmi složité. V tomto komorním snímku se ona pravda dotýká smrti. Smrti černošského uprchlíka Hamidou. Právě jeho ženě se cítí mladý Igor povinován tuhle nepříjemnou skutečnost sdělit, díky čemuž se dostane do sporu se svým otcem, jehož živobytí obstarávají nešťastní ilegální přistěhovalci z chudých zemí. Zvítězí pohodlnost v podobě lži a utajování anebo síla čistého svědomí? ()
Tak to je přesně jeden z těch příběhů, kde nejde ani náhodou nemít sympatie k hlavnímu protagonistovi Igorovi a že to byl pěknej lumpík. Ono taky mít takovýho "taťku" není žádná výhra a tak není divu, že při jejich způsobu života musí jednou někde něco rupnout a Igor odkývne slib s kterým si v budoucnosti s největší pravděpodobností nebude vědět rady. Jak to nakonec dopadlo, to už vám neřeknu, ale já bych to vyřešila asi stejně jako on. Moc se mi to líbilo a i ta atmosféra byla přesně taková, jakou si v těchto podmínkách představuji. Budu se muset podívat na Jeana s Lucem trochu víc zblízka, protože umí správně brknout na tu mojí filmovou duši. A Jérémie Renier svou velkou první roli Igora zahrál velmi přirozeně, takže to je pro tenhle film určitě taky velkým bonusem. ()
Reklama