Obsahy(1)
Po Maxmiliánovi I., nešťastném Habsburkovi na mexickém trůně, nám zůstaly skleničky české výroby... Ve sklárnách v Novém Boru vyrobili v roce 1864 pro mexického císaře soupravu sklenic označenou velkým M. Byly určené pro Maxmiliána, mladšího bratra císaře Františka Josefa I. Maxmilián, romantik, kterého fascinovalo moře a cizí daleké kraje, byl jmenován vrchním velitelem rakouského námořního loďstva a místodržícím v severní Itálii. To ale mladému ambicióznímu Habsburkovi nestačilo. Když přišla nabídka od Ludvíka Napoleona ujmout se mexické císařské koruny, arcivévoda Maxmilián nedal na slova rakouského ministra zahraničí, že „výprava do Mexika je nešťastné, nedozírné, nevypočitatelné dobrodružství“ a nabídku přijal. Mezi dobrovolníky, kteří odešli s arcivévodou Maxmiliánem do Mexika, byl i mladý magistr farmacie František Kaska. Během krátké éry mexického císařství se ve své profesi pohyboval v bezprostřední blízkosti císaře. Byl vášnivým sběratelem všeho, co se týkalo osoby jeho popraveného pána. V roce 1907 František Kaska umírá a ve své závěti odkazuje celou sbírku pražskému Muzeu království českého. (Česká televize)
(viac)Recenzie (1)
Nádherně vyřezávané sklenice nyní ve sbírkách Národního muzea. Po pádu a popravě císaře Maxmiliána vše skoupil do vlastní sbírky F. Kaska a po smrti odkázal své vlasti. ()