Znásilnění pod kůží

Těžko se mi to hodnotí, protože ty příběhy jsou šokující a slyšet to takhle "bez obalu" přímo od těch tří slečen je dost nepříjemný. Jako dokument mi ale nepřijde, že jde nějak do hloubky tématu, "jen" přináší 3 příběhy a poukazuje na úplnou diletantnost českého soudnictví a vlastně i policie samotný. (29.11.2021)

Zatímco se slušní pánové, mezi které se já počítám, zdráhají na ulici slečnám chmátnout po jejich vypracovaných sedinkách (jenom tak lehce a decentně!), aby z toho nebyl poprask, nedej fízl kriminál, tak prasáci v rouše beránčím se s tím nemažou a jdou do hloubky, opakovaně a někteří dokonce v co-op módu... Ale jo, šlo to. Sice jsem z dokumentu nezískal pocit, že by oběti nejen znásilnění, ale jakéhokoliv trestného činu, musely na těch fízlárnách a u soudu podstupovat bůh ví jaké martyrium (tak nějak to zapadlo), ale i tak se dalo mezi řádky číst, že když je po všem, tak to nejhorší vlastně teprve začíná. Chyběl mi tam reportér typu Oty Černého tázající se, co na to čokoafro, aby tím dal šanci vyjádřit se i těm z druhé strany barikády. Nejenom kvůli vyváženosti, po které se dnes tolik volá, ale především proto, abychom mohli vysmáté ksichty duševních kriplíků a jejich pindy o odmítání jakékoliv viny vidět a slyšet v kontrastu s těmi, kterým zkurvili život. (23.11.2021)

Publicistický produkt, ktorý sa snaží o akúsi ,,osvetu" v téme znásilnenie a zneužívanie, čo je v podstate vždy dobre, keďže o podobných javoch, ktoré sú z nejakého neznámeho dôvodu v spoločnosti stále tabu sa hovorí naozaj málo, a často len tak, nenápadne a medzi riadkami. Ako dokument je to klasický zlepenec výpovedí obetí, vstupov odborníkov, a potom vlastne nič nehovoriacich záberov chodenia, pohľadov do diaľky, sedenia, atď., čo je už na môj vkus trošku žánrovo a režisérky prekonané, ale ok. Čo mi ale skoro vypálilo zrak a nemohla som od toho po celý čas odtrhnúť pozornosť bola (ako tu uz niekto v komentároch spomenul) opačne otočená diakritika, t.j. čiarky nad písmenami, tam si naozaj nedokážem vysvetliť, aký dojem mala táto grafická ,,hříčka" vyvolať. Inak ma celkom prekvapila samotná výpovedná hodnota dokumentu, kedy skoro viac emócií vyvolajú postoje a názory odborníkov či učiteľa sebaobrany ako samotných poškodených, ktorých výpovede sú veľmi chladné, vecné, skoro až objektívne (tým nechcem povedať, že som očakávala veľa sĺz a nariekania, len ma to celkom zaujalo, čo očividne predovšetkým čas dokáže s obeťou urobiť, že už ju ani samotný popis osudnej udalosti nerozhodí.) Celkové hodnotenie je ale obyčajné, dokument sa ponáša na ,,klasicky" dobre spracované dokumenty z dielne ČT a nijak nevybočuje, spracováva síce silnú tématiku a odkazuje aj na snahu po zmene v legislatívnom systéme, no nie je ničím, čo by si divák nutne chcel v budúcnosti pozrieť znova. (28.11.2021)

Jde spis o publicisticky porad s mnohou vatou jako prohlizeni spisu, nastenky apod. Pusobiva je bezemocni suchost vypraveni zen. Zaver zklouzne do aktivistickeho poradu za ucelem zmeneni systemu sekundarni viktimizace. Osvetove by pomohlo vysvetlit mechanismus, proc maji zeny po takovemto sexu takove dlouhodobe znicujici psychicke problemy a pri sexu,v nemz citi "chemii" treba se seriovym vrahem ne. (26.11.2021)

Velmi silné a závažné téma, které je zde podané skoro až sterilní formou, tudíž vyzní zcela do ztracena. Odborníci camcají, oběti mluví tak nějak nezůčastněně. Celé téma klouže tak nějak po povrchu. S těmi ženami soucítím. Systém jim moc nepomáhá. Co mne zaráží, platí  u dospělých obětí, že namísto, aby v nich odborníci probudili touhu po odplatě( nemyslím zaslepenou pomstu), namotivovali je správným směrem k tomu, aby byly fyzicky i duševně silnější, je buďto obviňují, nebo v nich byť neumyslně a v dobré víře vzbuzují pocit marnosti a křivdy.  Co se dětí týče, tam je jedinou možností zavést exemplární tresty, včetně trestu smrti (u recidivistů). Žádná falešná humanita, znásilnil jsi dítě, nebo víc, kulka do hlavy a nazdar.  Všichni víme, že nejde o nápravu těcto jedinců, ale o jejich eliminaci, aby nemohli pokračovat. (22.12.2021)