Basquiat

Přiznávám, že téma filmu mně vůbec nezajímalo a jediný můj důvod ke shlédnutí bylo doporučení mého profesora dějin umění, že by nám mohl pomoc při učení na maturitu. Inu, z toho hlediska jsem dozvěděla dost, o existenci nějakého Jean-Michel Basquita, a vůbec celého neo-expresionického hnutí 80. let jsem neměla ani ponětí a jsem ráda, že těd vím. Ovšem jako film to bylo zoufale průměrný. Ale nezlobím se, režisér byl rovněž malíř a film natočil čistě jako poctu svému kamarádovy, což je vlastně hrozně hezký :-) A David Bowie v roli Andyho Warhola byl BOŽÍ! (06.05.2013)

Basquiata jsem viděla v devadesátkách v Minikino kavárně a byl to skvělý zážitek. Mrzí mě, že film u nás nevyšel na DVD, respektive hledala jsem ho, ale marně, je perfektně obsazený, krásně natočený a ani s odstupem let, neztratil na kouzlu, stejně jako Basquiatovy čmáranice, které, asi jako jediné, mě z řad expresionistů či neo expresionistů velmi baví! Film se shání složitě, je to blbé, ale je třeba si ho stáhnout, každopadně sehnat se dá, zahrála si v něm celá plejáda zajímavých osobností, včetně obrazů (byť kopií), které, jak ukázala loňská velká výstava ve vídeňské Albertině, stále mají co říct. Příjemný a zábavný popart. (11.12.2023)

Hodně jemný, citlivý a svému hrdinovi (celkem po právu) stranící biografický film, jehož předností je však i vykreslení jak specifické atmosféry osmdesátých let, tak poněkud universálnější pohled na svět umělecké smetánky. Schnabel jako výtvarník se samozřejmě nemálo soustředil na obrazovou stránku snímku a natočil tak atmosférický a malebný film. Z hereckých výkonů musím vzdvihnout zejména přesvědčivého Willema Dafoea. (28.07.2005)

Vždycky se mi líbily víc obrazy, u kterých je zřejmé, co představují, řekněme takové zelené jablko pokryté kapkami rosy, v nichž se odráží nebe:-). Basquiat - když to na něj skočilo - postavil do peřin komín z pneumatik a pomaloval ho hned po té, co vylepšil nudné šaty své přítelkyně a mně se jeho potřeba vyhánět brouky z hlavy a uvolnit přetlak jen pomocí prstů a čehokoli, co nechávalo barevný otisk, silně dotkla. Jeffrey Wright skvěle vyjádřil Basquiatovu radost, když tvořil nebo byl se svými lidmi, rozpaky a zmatek při srážce s médii či obchodem, křehkost i melancholii, jakou v sobě mívají ti, co jsou hodně jiní. Chválit Davida Bowieho už je místní tradice a nelze než se připojit, ale jsou tu další vzrušující výkony - Benicio Del Toro, Claire Florlani, Gary Oldman, Walken, Dafoe .... (10.06.2007)

No, sláva dávným časům, kdy jeden pře/vy/vrhnul talíř špaget s kečupem na gauč a bylo z toho umění. Basquiat byl kluk, co si uměl vybrat dobu. Ale to, že mi jeho "díla" připadají jako nesmyslný plácaniny, je úplně nepodstatný, důležitý je, že film jinak pěkně zachycuje nicotu, vzestup, slávu, radost, pýchu, paranoiu, smutek, lásku, přátelství, falešná přátelství, podlost, závislost (ať už na látkách, tvoření či lidech), touhu (ať už po slávě či lásce, pravým přátelství, blízkosti a porozumění) a nakonec pád jednoho obyčejnýho kluka z ulice, co si myslel a na chvíli přesvědčil i svět, že je geniálním malířem. Navíc jsem se dost pobavila nad tím, jak vždycky vyplodil nějakou kravinu a všichni z toho byli na větvi, když Andy řekl, že je to umění, tak je to přece umění. A taková plejáda známých jmen (Dafoe, Walken, Del Toro, Oldman, Posey, Love, Wincott, Bowie, Forlani, Wright a Schnabel) a všichni si svoje splnili. (17.12.2010)