Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Na podzim roku 1938 se britský úředník a německý diplomat náhodou potkají v Mnichově a začnou tajně plánovat, jak odvrátit vypuknutí války. Podle knihy od R. Harrise. (Netflix)

Videá (1)

Trailer 1

Recenzie (114)

rublik05 

všetky recenzie používateľa

Na pozadí jedné z nejzásadnějších historických událostí české, respektive československé novodobé historie tvůrci rozehráli prazvláštní fiktivní špionážní drama, které na mě působilo jako prachsprostý alibismus, snaha Angličanů obhájit si Mnichovskou zradu jako geniální strategický tah, což pochopitelně působí neuvěřitelně komicky a upřímně by mě zajímalo, jestli této zrůdnosti někdo z tvůrců opravdu věří. Snímek ukázkově představuje ono slavné rčení „o nás bez nás“, jelikož ve filmu není ani náznak něčeho českého, nedej Bože přítomnost nějakého Čechoslováka. Od odpadu ho zachraňuje čistě jen průměrná audiovizuální stránka, jinak zde není nic zajímavého ani zábavného, o napětí ani nemluvě. 1/10. ()

Nach 

všetky recenzie používateľa

Na Mnichov: Na prahu války, jsem se docela těšil. Zajímavé zpracování mnichovské dohody očima Britů, to jsem si nechtěl nechat ujít. A překvapilo mě, jak k tématu přistoupili. N. Chamberlaina vykreslili jako prezidenta, který pro morální ideály zradil národ, aby zachoval mír. Na Brity velice silný přístup. Navíc Jeremy Irons zde předvádí excelentní herecký výkon. Ústřední herecké duo je herecky také zajímavé, ale jejich postavy bohužel už tolik ne. Možná za to může fakt, že jde o vymyšlené postavy, možná za to může skutečnost, že se tvůrcům nepodařilo je do děje plně zasadit. Prostě nedokázal jsem se s nimi plně ztotožnit. Přišli mi pro děj přebyteční. Jako celku bych tomuto filmu udělil čtyři hvězdy. Nebýt toho konce, který snad ani do filmu nepatřil, protože veškeré předchozí dění a směřování postav, popřel. Pokud film v celku působil jako morální facka appeasementu, který zde zastává Chamberlain, pak závěr najednou z ničeho nic začne appeasement oslavovat. "Podívejte, podepsal jsem Mnichovskou dohodu, máme čas na to se vyzbrojit a navíc mám dokument v němž Hitler podepsal věčné příměří s Anglií. Pokud toto příměří poruší, už mu nemůžeme vůbec nikdy věřit." Je to tak stupidní a pitomé, až mi přijde, že to vypadlo ze scénáře filmu, který napsal student základní školy během jedné přestávky. Třešničku na dortu dodají závěrečné informační titulky, které toto ještě jednou sdělí textově. Fakty typu, že Mnichovem Hitler získal plzeňskou zbrojovku, která do září 1939 vyzbrojí veškerou nacistickou armádu, tu nikoho neinteresuje, neb by pak si museli tvůrci přiznat, že Mnichovskou dohodou spojenci odložili válku na úkor daleko větším masakrům, než jaké mohli být, kdyby se začalo válčit už v roce 1938. Takže za tuto závěrečnou tečku, která jakoby vypadla z úplně jiného filmu, odebírám jedno slunce. 65% ()

Reklama

clara.bow 

všetky recenzie používateľa

Dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR obývaných německou menšinou Německu, která byla podepsána 29. 9. 1938 v Mnichově Hitlerem, Mussolinim, Chamberlainem a Daladierem...údajně i Poláky. Spojenci podepsali diktát  Hitlera a nenamáhali se ani k tak velkému rozhodnutí pozvat vládu ČSR. V říjnu už naše tehdejší vláda pod nátlakem diktát přijala. Současně  byly další územní požadavky Maďarska, Polska, osamostatnění Slovenska a Podkarpatské Rusi. Ten film nebyl marný a zbytečný pro toho, kdo chce být informován jaký byl úhel pohledu v GB, a znát skutečné pohnutky...  ,, o nás, bez nás,, bylo bohužel pravdou. Nedodržením spojeneckých závazků se otevřela Hitlerovi cesta do Evropy a dál. Mohu říct, že mi chvílemi nebylo příjemně, když mi docházely veškeré souvislost, především z jednání ješitného Chamberleina a Daladiera. Dějem se vine setkání dvou kdysi dobrých kamarádů ze společných studií v Oxfordu - Anglického  úředníka pracujícího v kanceláři pro diplomatické služby,  a Německého diplomata... pro mne zajímavý film z historického pohledu na osud naší republiky. No a jako zvláštnost :-) Adolf Hitler měl hnědé oči. Tady je nám prezentován modrooký a vyzáblý, takový hodně nepovedený, což se o dvojnících Göringa, Himmlera, nebo Hesse říct nedá, ti byli vybráni pečlivěji. ()

Wladi.mir 

všetky recenzie používateľa

Když se odprostíte od té zrady a od toho jak si to britové obhajují (dostali jsme čas, abychom nakonec Hitlera porazili, zní to hodně alibisticky - což také je), tak je to nakonec celkem fajn film, je zde zdařile vykreslena složitá povaha Chamberlaina. Celkem napínavý příběh obou kamarádů z Oxfordu, kteří nakonec stojí proti sobě a přece jen spolu. To hodnocení zde na CSFD je dost zaujaté vůči historické události a nehodnotí se zde film jako takový. Na závěr bych dodal, že Mnichovská zrada prostě asi nepůjde nikdy dobře zfilmovat. Češi budou vždy naštvaní kvůli tomu jak to dopadlo a pro zbytek světa se bude jednat o nezajímavou historickou událost. ()

Eleanor05 

všetky recenzie používateľa

„Jak hrozné a zvláštní to je, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli nějaké rozmíšce v daleké zemičce, mezi lidmi, o kterých nic nevíme…“ Myslím, že takhle nás vidí Angličané doteď. Jako malou bezvýznamnou zemičku, kvůli které není třeba způsobovat vlastním lidem jakékoli nepohodlí. Pro Československo byla Mnichovská dohoda zradou, se kterou se stále ještě nesmířili ani mnozí zdejší „odpadoví“ uživatelé, z pohledu Británie to byla pouze malá komplikace a zároveň možnost vyhnout se alespoň na čas bezprostřední válce. Nic víc, nic méně. Je každopádně zajímavé vidět Mnichov z perspektivy přímého účastníka, jakkoli se to českému divákovi může zdát nepohodlné a nespravedlivé… Pokud by byl snímek především o podpisu Mnichovské dohody a soustředil by se hlavně na Hitlera, Mussoliniho, Chamberlaina a Daladiera, pak bych možná šla s hodnocením výše. Ale uměle naroubovaná linie s mladými špióny nebyla zábavná a díky své historické nepravdivosti ani ničím obohacující. 2*. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (6)

  • Dokument, který Helena (Sandra Hüller) ukazuje Paulovi (Jannis Niewöhner) ve svém bytě, je Hossbachův protokol. Hossbachův protokol je záznam z tajné porady A. Hitlera s W. Blombergem, W. Fritschem, E. Raederem, H. Göringem a K. Neurathem a dalších ze dne 10. 11. 1937, při které byli vysoce postavení politici a představitelé armády sezámeni s Hitlerovými plány rozpoutat válku v Evropě. Řešilo se na ní jak zaútočit na Československo, Rakousko a Francii, i v jakém pořadí. Už zde se uvažovalo nad následném nuceném vystěhování alespoň 2 milionů obyvatel Československa a alespoň 1 milionu z Rakouska. Hitler zde také prohlásil, že otázka německého „životního prostoru“ musí být vyřešena „nejpozději do roku 1943–1945“. Případnou pomoc Československu ze strany Velké Británie a Francie ve svých předpokladech vyloučil „se vší pravděpodobností“. Protokol je pojemnován po Hitlerovu vojenském pobočníku, plukovníku Friedrichovi Hossbachovi. (Maulincio)

Reklama

Reklama