Jesus Christ Superstar

Muzikál moc nemusím, ale Jesus Christ Superstar tvoří jednu ze vzácných výjimek. Navíc - nejedná se o muzikál, ale o rockovou operu. Mě osobně se tahle verze moc líbila - hlavně díky režii a titulnímu představiteli. Pěvecky i herecky mi připadal mnohem lepší než Ted Neeley, který (fanoušci filmové verze prominou) mi připadal takový jakýsi nedomrlý a už vůbec ne charismatický. Jsem ale asi ovlivněná i představením ve Spirále se Střihavkou a Bártou, kteří byli opravdu bezkonkurenční. Slabší místo tu je Jidáš, ale ani v tomhle nejsem až tak kritická. Nevadí mi ani přenesení reálií do současnosti, protože příběh je nadčasový. (03.06.2007)

Čitelnější než verze z roku 1973. Či také expresivnější (ať už Pilát, který je při snu přímo v posteli, výrazy lidí v obličeji v klíčových scénách (i když zrovna třeba nezpívají), Herodův song skutečně stylizovaný do doby, ze které tenhle hudební žánr pochází nebo Jidáš v Superstar). To má jednu obrovskou výhodu, a to že tím vzniká automaticky i víc vrstev a významů pro všechno na obrazovce. Udivil mě kvalitní stage design, který organicky dokáže suplovat téměř všechna vyobrazená prostředí. Už od prvního songu je vidět (či spíše slyšet), že zvukově je to kvalitní a že i hlasy odpovídají tomu na obrazovce, kdy člověk např. vidí, jak se Jidášovi hýbou ústa, když z plna hrdla zpívá (mám-li to srovnat s verzí z roku 1973). Modernizace se povedla na jedničku, vždy je přidávána ve vhodných chvílích (např. televize v This Jesus Must Die, Herodova píseň nebo kompletní Superstar). Výjimku tvoří Šimon, který je asi největším důkazem o tom, ve kterém roce to bylo točeno. Zbytek kostýmů je zmáknut na jedničku, zejména jsem vděčný např. za viditelné rozlišení Kaifáše a spol. nejen pomocí klobouků. Jednotlivé písně jsou i hezky odlišeny barevně (opět plusové body pro lepší čitelnost). Ruku v ruce tomu pomáhá i kamera - zabírá často věci, které na hodnotě a významu jenom přidávají a dávají vzpomenout na to, že muzikál je i vizuální médium. Namátkou věci, které mě v tomto směru zaujaly - V chrámu, kdy jsem občas chytal úzkost, přechod mezi Trial Before Pilate a Superstar, potažmo kompletní Superstar. Tyto zajímavé záběry by však nebyly nic bez hereckých a hlasových výkonů. Tam se casting (a i aktualizace zdrojového materiálu) povedl na jedničku. Sympatizoval jsem téměř s celým sborem. Ježíš je super(star), zpívat i hrát umí, což je evidentní zejména v Gethsemane (zde si dovolím odbočku - moje první (afaik) zkušenost s tímto filmem byla u videa s názvem WHYYYYYYYYYYYYYY a vzhledem k určité unisex vlastnosti jména Glenn a vlasům a záběru z dálky jsem si myslel, že to zpívá žena. Celkově je tato nota v jeho podání hodně "učesaná", daleko zajímavější je z mého pohledu závěr písně v místě, kde verze 1973 šla cestou instrumentální a slideshow klasické ikonografie). Pilát ukazuje o mnoho víc rozměrů než jen ten jeden, v němž je často líčen. Kaifáš a spol. se poslouchají skvěle, zejména Kaifášův basový hlas. Herodova píseň skvěle zvládla kráčet na pomezí šílenosti (plus body za skoro až směšnou přeprodukovanost) a vážnosti (cholericky agresivní závěr). Jidáš je pak kapitola sám o sobě. Jestli ve verzi z roku 1973 znamenalo D ve slově JIDÁŠ slovo Disko, tak zde znamená Š ve slově JIDÁŠ slovo Šou (show). (11.04.2021)

Jesus Christ Superstar - nejlepší muzikál všech dob. Rozhodně. A není to jen můj názor. Tohle zpracování je sice netradičně moderní, přesto působivé a herecké výkony jsou velice přesvědčivé. Exceletní byly rozhodně výkony ve vedlejších rolích - Kaifáš, Annáš, Petr, Šimon a dejme tomu i Pilát. A dále rozhodně nesouhlasím s většinou komentářů zde. Role Máří Magdalény se mi líbila velice, zvláště duet s Petrem (píseň Could We Start Again Please) mě tak chytla za srdce, až jsem měla slzy v očích. Ježíš mi rozhodně nepřišel přeslazený, právě naopak. Kdo se mi však nelíbil vůbec, tak to byl Jérome Pradon jako Jidáš - zbytečně uřvaný jako malé děcko a vzhledem k tomu, že je Jidáš vlastně hlavní role tohoto muzikálu, bohužel mi až příliš kazil celkový dojem. Proto nakonec "jen" 3*. Stejně, Bárta se Střihavkou budou pro mě vždy vůbec nejlepšími představiteli. (11.01.2011)

Modernější = (pro mě) lepší. Asi i proto, že se v lecčems blíží legendární (opět pro mě) pražskému zpracování (té 2. verzi myslím). A kdo viděl letošní (2012) předávání Tony Awards, ví že na Broadwayi momentálně hrají Ježíše úplně masmediálně, včetně videa, titulků a zpráv. Prostě pouze rádiem, novinama, televizí a internetem se teď dá lidem prodat (každá) vize ;) (30.06.2012)

Jako velký fanda tohoto muzikálu ve všech podobách jsem si pustila obě verze, jak tu starou, tak tu novou. Vím, že mě za to fanoušci Teda Neelyeho budou nenávidět, ale tato verze je mnohem lepší, než ta stará. Možná mě více oslovilo právě nadstandartně nové pojetí, ale jsem z tého verze unešena (Samozřejmě, pokud přskočíme Getseman, který je, snad kromě naší české verze se Střihavkou, všude zpíván tak trochu přitepleně hevíkovských ječákem, což není úplně můj styl, takže panu Glenu Carterovi nemusí být líto, že si nezískal mé sympatie, protože je nemá ani Ted Neeley.). Skvělá kamera, se kterou si vážně ve filmu hrají, což se o staré verzi říct nedá. Tam je většinou kamera statická a nebo velice nemotorná. Nápad, kdy Kaifášovi pomocníci sledují Ježíše skrytými kamerami je fakt famózní a promítání Ježíšovy popravy na velkokapacitní plátno rozhodně přidá písní Superstar dynamiku, která v nudné verzi v amfiteátru z roku 1973 vážně chybí. ve staré verzi obsadili do role Máří Magdalény Yvonne Elliman, které bych nevěřila bývalou prostitutku, ani kdyby obšťastňovala jen slepé starce. Krom toho má nepříjemný táhlý hlas a velmi nepřirozeně frázuje. Tady Maří hraje Renee Castle, jejíž jemně černošský soprán krásně dokresluje atmosféru. Jazzová verze Herodové písně, kdy za ním svítí a bliká podle starých kabaretních stylů jeho jméno je vtipná. Škoda jen, že Rik Mayall moc neumí zpívat, toho bych vyměnila...a nakonec absolutně famozní pojetí Jidáše v roli Jérôma Pradona. Než jsem poprvé viděla Ježíše a znala jsem jen nazpaměť všechny písničky, představovala jsem si ho v muzikálu právě takhle. Možná proto mě verze z roku 1973 tolik zklamala. Je to jako, když čtete knížku, kterou vám potom blbě zfilmují. Tak nějak jsem si připadala. Jen ještě spojit jeho vzhled, šarm a kostým s nezapomenutelným a podle mě nejvíce sexy hlasem v české sféře Dana Bárty a neměla bych na toto jedinou výtku. Snad jen poslední chvála: Super Šimon Zélótes :-) (19.07.2012)