Jesus Christ Superstar

Muzikál moc nemusím, ale Jesus Christ Superstar tvoří jednu ze vzácných výjimek. Navíc - nejedná se o muzikál, ale o rockovou operu. Mě osobně se tahle verze moc líbila - hlavně díky režii a titulnímu představiteli. Pěvecky i herecky mi připadal mnohem lepší než Ted Neeley, který (fanoušci filmové verze prominou) mi připadal takový jakýsi nedomrlý a už vůbec ne charismatický. Jsem ale asi ovlivněná i představením ve Spirále se Střihavkou a Bártou, kteří byli opravdu bezkonkurenční. Slabší místo tu je Jidáš, ale ani v tomhle nejsem až tak kritická. Nevadí mi ani přenesení reálií do současnosti, protože příběh je nadčasový. (03.06.2007)

Čitelnější než verze z roku 1973. Či také expresivnější (ať už Pilát, který je při snu přímo v posteli, výrazy lidí v obličeji v klíčových scénách (i když zrovna třeba nezpívají), Herodův song skutečně stylizovaný do doby, ze které tenhle hudební žánr pochází nebo Jidáš v Superstar). To má jednu obrovskou výhodu, a to že tím vzniká automaticky i víc vrstev a významů pro všechno na obrazovce. Udivil mě kvalitní stage design, který organicky dokáže suplovat téměř všechna vyobrazená prostředí. Už od prvního songu je vidět (či spíše slyšet), že zvukově je to kvalitní a že i hlasy odpovídají tomu na obrazovce, kdy člověk např. vidí, jak se Jidášovi hýbou ústa, když z plna hrdla zpívá (mám-li to srovnat s verzí z roku 1973). Modernizace se povedla na jedničku, vždy je přidávána ve vhodných chvílích (např. televize v This Jesus Must Die, Herodova píseň nebo kompletní Superstar). Výjimku tvoří Šimon, který je asi největším důkazem o tom, ve kterém roce to bylo točeno. Zbytek kostýmů je zmáknut na jedničku, zejména jsem vděčný např. za viditelné rozlišení Kaifáše a spol. nejen pomocí klobouků. Jednotlivé písně jsou i hezky odlišeny barevně (opět plusové body pro lepší čitelnost). Ruku v ruce tomu pomáhá i kamera - zabírá často věci, které na hodnotě a významu jenom přidávají a dávají vzpomenout na to, že muzikál je i vizuální médium. Namátkou věci, které mě v tomto směru zaujaly - V chrámu, kdy jsem občas chytal úzkost, přechod mezi Trial Before Pilate a Superstar, potažmo kompletní Superstar. Tyto zajímavé záběry by však nebyly nic bez hereckých a hlasových výkonů. Tam se casting (a i aktualizace zdrojového materiálu) povedl na jedničku. Sympatizoval jsem téměř s celým sborem. Ježíš je super(star), zpívat i hrát umí, což je evidentní zejména v Gethsemane (zde si dovolím odbočku - moje první (afaik) zkušenost s tímto filmem byla u videa s názvem WHYYYYYYYYYYYYYY a vzhledem k určité unisex vlastnosti jména Glenn a vlasům a záběru z dálky jsem si myslel, že to zpívá žena. Celkově je tato nota v jeho podání hodně "učesaná", daleko zajímavější je z mého pohledu závěr písně v místě, kde verze 1973 šla cestou instrumentální a slideshow klasické ikonografie). Pilát ukazuje o mnoho víc rozměrů než jen ten jeden, v němž je často líčen. Kaifáš a spol. se poslouchají skvěle, zejména Kaifášův basový hlas. Herodova píseň skvěle zvládla kráčet na pomezí šílenosti (plus body za skoro až směšnou přeprodukovanost) a vážnosti (cholericky agresivní závěr). Jidáš je pak kapitola sám o sobě. Jestli ve verzi z roku 1973 znamenalo D ve slově JIDÁŠ slovo Disko, tak zde znamená Š ve slově JIDÁŠ slovo Šou (show). (11.04.2021)

Modernější = (pro mě) lepší. Asi i proto, že se v lecčems blíží legendární (opět pro mě) pražskému zpracování (té 2. verzi myslím). A kdo viděl letošní (2012) předávání Tony Awards, ví že na Broadwayi momentálně hrají Ježíše úplně masmediálně, včetně videa, titulků a zpráv. Prostě pouze rádiem, novinama, televizí a internetem se teď dá lidem prodat (každá) vize ;) (30.06.2012)

Jesus Christ Superstar - nejlepší muzikál všech dob. Rozhodně. A není to jen můj názor. Tohle zpracování je sice netradičně moderní, přesto působivé a herecké výkony jsou velice přesvědčivé. Exceletní byly rozhodně výkony ve vedlejších rolích - Kaifáš, Annáš, Petr, Šimon a dejme tomu i Pilát. A dále rozhodně nesouhlasím s většinou komentářů zde. Role Máří Magdalény se mi líbila velice, zvláště duet s Petrem (píseň Could We Start Again Please) mě tak chytla za srdce, až jsem měla slzy v očích. Ježíš mi rozhodně nepřišel přeslazený, právě naopak. Kdo se mi však nelíbil vůbec, tak to byl Jérome Pradon jako Jidáš - zbytečně uřvaný jako malé děcko a vzhledem k tomu, že je Jidáš vlastně hlavní role tohoto muzikálu, bohužel mi až příliš kazil celkový dojem. Proto nakonec "jen" 3*. Stejně, Bárta se Střihavkou budou pro mě vždy vůbec nejlepšími představiteli. (11.01.2011)

Muzikál Jesus Christ Superstar je vůbec nejlepší muzikál jaký kdy vznikl. Prvnímu filmovévmu zpracování z roku 1973 chybí k dokonalosti snad jen přítomnost Iana Gillana z Deep Purple, který se objevil na desce. Tato verze je plná rozporů. Na jedné straně zatraceně příšerné scény s apoštoly (Při pohledu na ty nagelovaný hezounky oblečený v nátělníkách, jak se navzájem přihřátě objímají a hladí se mi skoro chtělo zvracet - nic proti homosexuálům, ale tohleto sem prostě nepatřilo), vojáci, kteří vypadají jako Darth Vader se struhadlem na obličeji a pilát stylizovaný coby důstojník gestapa (patřičné insignie samozřejmě chybí), a nesympatický plešatý fantomas Anáš. Na druhé straně se zde však objevují kvalitní pěvecké výkony, skvěle zvládnutá postava sympaťáka Jidáše v kožené bundě, který jako jediný stojí nohama na zemi a je schopen dívat se na věci s nadhledem, a plno hodně silných scén (Pilátův soud, sundávání z kříže, Jidášova sebevražda nebo cesta Ježíše ze zahrady Gethsemanské před kněží - ten hororvý dav mužů s černými klobouky a žen zahalených v černých kápích a s baterkama v rukou si nešlo neužívat). Klady nakonec převážily nad zápory, i když se apoštolové z Modré ústřice vytrvale snažili svým příšerným zjevem a vytrvalým projevováním lásky k bližnímu svému o opak. (25.07.2008)