Obsahy(1)
Proč v Brně zvoní poledne v jedenáct hodin? V brněnském městském muzeu mají uloženou lebku, o níž se odborníci domnívají, že patří plukovníku Kalenbergovi, který se kdysi účastnil dobývání města. Píše se rok 1645 a město Brno obléhají Švédové. Torstenson, který už dobyl skoro celou jižní Moravu, míří na Vídeň. Nemůže si ale dovolit mít v zádech nepodmaněné a dobře opevněné město s pevností Špilberkem. Generál neví, že město brání jen čtyři stovky profesionálních vojáků a tisíc ozbrojených měšťanů, řemeslníků a studentů. Velí jim francouzský šlechtic Radouit de Souches, který přešel z protestantského tábora do služeb Habsburka Ferdinanda III. Obležení se protahuje na týdny a měsíce, a tak prý rozezlený Torstenson nařídil poslední šturm. Chtěl město dobýt do oběda nebo odejít jednou provždy. Nakonec Švédové odtáhli s nepořízenou. Podle pověsti Brňané v kostele na Petrově zvonili ten den poledne o hodinu dříve, protože se o Torstensonově rozhodnutí dozvěděli. Po válce bylo Brno císařem Ferdinandem III. bohatě odměněno a navíc se stalo hlavním městem Moravy. (Česká televize)
(viac)Recenzie (1)
Okolnosti zastřelení Kalenberga a jeho lebky vystavené na Špilberku. A také o tom, jak se město bránilo a o tom jsou i dodnes prováděné historické hry v ulicích. ()