Réžia:
Peter SolanScenár:
Tibor VichtaHrajú:
Jana Gýrová, Jitka Zelenohorská, Stanislav Dančiak, Marián Labuda st., Július Pántik, Valentina Thielová, Vlado Durdík st., Erna Suchánová, Viliam Polónyi (viac)Obsahy(1)
Slovenský film režiséra Petra Solana rozpráva príbeh o dvoch mladých úradníčkach, ktoré si po celý rok šetria na niekoľko dní bezstarostného života, o dvoch mladých inštalatéroch, hľadajúcich erotické dobrodruž- stvo, stavebnom majstrovi, ktorý spreneveril výplatu celej partie, neuz- nanom vynálezcovi a bývalom majorovi britskej armády, ktorého politické príkoria povojnových čias priviedli k alkoholizmu, pričom celý dej sa odohráva počas jednej noci v prepychovom nočnom tatranskom podniku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (72)
Noční bar kdesi ve Vysokých Tatrách jako jeviště, na kterém snad každý z hostů sehrává svou představu o vlastním životě za ideálních podmínek. Z jejich výstupů se přitom tkají dramata, která přesahují hranice této scény, a nejde jen o to, že tváře pod nasazenými maskami puchnou zítřejšími slzami. Více než nejrůznější nedorozumění zakládají trapnost těchto vysněných chvil improvizované dialogy, které zrádně obnažují to nejintimnější – jazyk. Hosté-herci (a vlastně i herci-hosté) úporně navazují dialogy, aby se horkými chvilkami probojovali do posledních vteřin noci, do samého svítání. Na jeho konci pak musí přijít velkorysé gesto – se zákonitostí, která je vlastní každé tragédii. ()
Ze začátku jsem měl z filmu dojem, že půjde o takovou vcelku příjemnou konverzační oddechovku. Postupem času atmosféra v tatranském baru poněkud houstne a můj dojem z filmu se měnil. Dost mi ve filmu nesedla postava rozhazovačného pijana. Furt jsem moc nechápal, jaké má pro své chování motivy a upřímně je moc nechápu ani po zhlédnutí celého filmu. Mnohem příjemnější bylo sledovat pány S. Dančiaka a M. Labudu, jak se více či spíše méně úspěšně snaží sbalit dvě české studentky. Ale i zde ve mě některá jednání dotyčných postav vyvolalo jisté otazníky a moc jsem se s nimi nedovadl ztotožnit. Celkově tedy ve mě film vyvolal poněkud rozporuplné dojmy. Atmosféra filmu je určitě silná, ale sama o sobě pro mě vynikající film vytvořit nedokázala... ()
Stěžejním vodítkem k uchopení tohoto Solanova filmu mně byl koncept kocoviny, promyšlení toho, jak kocovina jakožto model určitého existenciálního naladění tímto filmem prolézá, jak se ho zmocňuje a jak si ho podmaňuje (a myslím, že to tak bylo zamyšleno, že významy tohoto filmu měly být divákovi distribuovány skrze navozování tohoto stavu, a to jak u postav, tak pak přeneseně u diváků; tedy že nečtu film proti srsti; ale i kdyby ano, tak je mně to celkem jedno...), a to jak v doslovném slova smyslu (kocovina po večírku; možná budete znát), tak – a to je důležité – i v metaforickém, jako společenská kocovina (kolektivní uvědomění si toho, že dnes vám není špatné kvůli tomu, kolik jste toho vypili, ale z hlubších, leč utajenějších pohnutek, z jistého nonverbalizovatelného marasmu). Bujaré slavení, jež se pod neutuchajícím přílivem alkoholu přináší bolehlav, lehkost alkoholového oparu a bolestivá vystřízlivění. Ctím tento film, že i z večírku dokáže udělat politikum, společenský komentář, nad průměr však dnes nepůjdu, jelikož mi přijde, že Němcův film O slavnosti a hostech, který pocitově dělá něco podobného (přičemž Němec zvolil alegorii, Solan verismus), totiž přes snímání (vynuceného) slavení dokládá, že je něco prohnilého ve státě československém, je o něco lepší, údernější a nebojácnější. Nicméně, zaujal mě mladý Marián Labuda, už jen díky němu stojí film za vidění. 65 % ()
Dobová příbuznost s filmy Formanovými je na bíle dni. Totéž mistrné zachycení trapnosti, nudy, marných nadějí a zoufalých pokusů se vymaniti z této pavučiny všednosti, které končí blamáží a rezignací. Nenápadná tragédie u které se dá i zasmát. Dvojice chalanov v podání pánů Dančiaka a Labudy je skvělá. ()
Nová vlna 60. let má mnoho tváří. Peter Solan nezvykle zvolil za dějiště svého filmu luxusní noční bar. Sleduje dvojici slovenských montérů, kteří se snaží balit dvě české sekretářky na dovolené. Do děje často zasahuje záhadný host, který tu rozhazuje peníze vskutku nevídaným stylem. Ale tenhle film není o ději, spíše o atmosféře. Stačí se na ni naladit a zážitek se dostaví sám, ani se kvůli němu nemusíte opíjet. Čistě pro zajímavost: dekorace postavená pro tento film v následujících dvaceti letech fungovala jako skutečný bar. ()
Galéria (10)
Fotka © CS Film
Zaujímavosti (6)
- Scenár mal pôvodne názov "Prv ako sa skončí tento deň". (kosticka7)
- Námet filmu vznikol už v roku 1957, politickí funkcionári ho však schválili až v roku 1965, kedy nastali lepšie časy nielen v našej spoločnosti, ale aj pre slobodnejšiu umeleckú prácu. (kosticka7)
- Pôvodný scenár cenzúra odmietla kvôli úplným banalitám a scenáristu ohodnotili, že nepozná život. (Raccoon.city)
Reklama