Kým sa skončí táto noc

Je až nepochopitelné, jak se v šedesátých létech umně, s lehkostí a s obrovskou grácií po všech filmařských stránkách točily bijáky, s porovnáním s dnešními "výtvory." Jeden večer v jednom baru a s příběhem je vystaráno. Herci při svých dialozích dostali naprostou volnost a proto jejich vyjadřování je absolutně živočišné, nestrojené a věrohodné. Vše působí živě i díky kameře Vincenta Rosince, který herce zabíral více kamerami a z různých úhlů. Já tak byl vtažen přímo do děje a měl jsem pocit, jako bych v tom baru Družba byl také a užíval si života jako většina tohoto výstředního osazenstva. To je prostě paráda a jedinečnost těchto snímků. Dnešní filmující frajírci by se měli podle těchto unikátů učit. Omladinu zahráli začínající herci Marian Labuda, Stano Dančiak, Jana Gýrová a Jitka Zelenohorská. Chlapíka na baru, který platil každému, koho si vybral a pak hrál na trubku, mistrně a s přehledem zaválel Július Pántík, z jeho výkonu jsem neměl slov a jak propil všechny výplaty svým zaměstnanců a posléze na sebe zavolal policajty, to jsem šel do kolen. Peter Solan mě se svým filmem opět potvrdil pravidlo, že Zlatá Šedesátá byly nejlepší léta pro československou filmovou školu. (03.12.2018)

- Dnes večer niekto zomrie. - Stavíš sa? Tak toto sa mi páčilo. Prvé stretnutie s Petrom Solanom bolo takmer perfektné. Jednoduchá fabula na vlnách klubového jazzu, zmyselného opojenia a drobných príbehov návštevníkov jedného baru v Tatrách, v ktorom sa s vami barmanka rada priateľsky porozpráva a s úsmevom na tvári vám trochu prikrášli účet. Zo začiatku mi prišli dialógy veľmi zvláštne konštruované, čo mi však nebránilo, aby som sa nechal uniesť dejom plným ľudskej márnivosti a pominuteľnosti, nezmyselného konania a pokusov o niečo viac, než je v ich silách. Zdanlivo roztrieštený príbeh je ako kakofónia, ktorá, keď sa s ňou narába tak obozretne a netradične ako v tomto malom slovenskom diele, môže byť premenená na takmer dokonalý súzvuk a symfóniu oslavy momentu. Možno ešte najlepšie obišiel ten chlapík, ktorý najprv prišiel pred otváračkou, druhý raz, keď už bolo všetko plné a tretí raz po záverečnej. Skvelý slovenský film, ktorý si zaslúži uznanie a má v dejinách našej kinematografie výsadné postavenie. 85% (24.04.2014)

Slovenská konverzačka, ktorá sa nehrá na Ameriku, aj keď je zasadená do luxusnej tatranskej reštiky. Pôsobí prirodzene a pritom zobrazuje určitú nevšednosť autonómneho územia jedného večera v alkoholovom opojení. Snaživý Labuda, frajerský Dančiak, krehká Zelenohorská a pekelne presvedčivý Pántik na tom majú obdobný podiel ako skvelá réžia a scenár, ktorý údajne sprevádzala ich improvizácia. (06.01.2018)

Noční bar kdesi ve Vysokých Tatrách jako jeviště, na kterém snad každý z hostů sehrává svou představu o vlastním životě za ideálních podmínek. Z jejich výstupů se přitom tkají dramata, která přesahují hranice této scény, a nejde jen o to, že tváře pod nasazenými maskami puchnou zítřejšími slzami. Více než nejrůznější nedorozumění zakládají trapnost těchto vysněných chvil improvizované dialogy, které zrádně obnažují to nejintimnější – jazyk. Hosté-herci (a vlastně i herci-hosté) úporně navazují dialogy, aby se horkými chvilkami probojovali do posledních vteřin noci, do samého svítání. Na jeho konci pak musí přijít velkorysé gesto – se zákonitostí, která je vlastní každé tragédii. (27.12.2022)

Peter Solan vie, ako z hercov dostať tie správne herecké výkony a v tomto filme to platí niekoľkonásobne... Dančiak, Labuda aj Pántik sú jednoducho svetoví! Scenár filmu takisto znesie prísnejšie kritériá, aj keď je pravda, že ľuďom, ktorí nezažili tie časy, kedy vlastne u nás neexistovali bohatí ľudia, to až tak veľa nemusí povedať. Ale ináč, psychológia postáv je fakt výborne vykreslená. (24.11.2008)