Kráska dňa

Jakmile někde hraje Catherine Deneuve, tak je to v podstatě záruka kvality, protože ona je prostě neskutečná herečka, i když je pravda, že ji Polanski a v tomhle případě Buñuel využili trochu monotónně a ona je místy taková opakující se. Je ale zřejmé, že je to pro potřeby filmu, který má úžasně absurdní okamžiky, které jen podtrhávají smysl celého příběhu, který překvapí už úvodní scénou. (12.06.2015)

Spíše Yves Saint Laurent než Catherine Deneuve, která tu vypadá jako pouhé neživotné ramínko na módní oblečení. Film evokuje jedinou zajímavou otázku, která zní podobně jako známý slovosled "Ty víš, že já vím, že ty víš, že já vím, že ...", a ta otázka zní – Je to film o ženských snech o mužské nadvládě, nebo film o mužských snech o ženských snech o mužské nadvládě? Neboli odkud se vlastně ty sny o nadvládě, zmocnění se, podlehnutí, čili všech těch dominantně-submisivních vztazích berou? Není to celé o překonání hranice "já-cizí" – hranice, která se dobrovolně překročuje pouze ve zlomku procenta, když se dají dohromady veškerá setkání s jinými lidmi, která člověk prožije za celý svůj život? To, od čeho se snaží osvobodit Severine, je slupka civilizovanosti. Navíc, jak napovídá film v krátkých návratech do minulosti, muži Severine jinak než nemravným nátlakem k sexu nevzruší, protože to je jediný způsob spojení, který Severine poznala v době svého dospívání. Proto Severine vyhledává anonymní sex s neznámými muži, kteří k ní přistupují jako ke svému, byť dočasnému, majetku, a probouzí v ní tak ženské libido. ___ V podstatě se opět jedná o známou buñuelovskou kritiku blahobytné a bezpečné jednotvárnosti a pokrytecké morálky buržoazie s její vykleštěnou, vyvanulou nebo pokroucenou sexualitou. Přes veškerou "erotičnost" je to celkem uspávající film, což je u buñuelovských snímků normální jev, protože herci v nich hrají jako zombie nebo loutky – beze stínu skutečných emocí. Buñuel nenabízí ani řešení, ani soucit, ani očistu a v tom zůstává stejný jako buržoazní měšťan bez vášní a pravdy, kterého kritizuje. Ironickým paradoxem celé moderní civilizace je to, že zajištěný, pohodlný a nudný měšťanský život, od kterého měšťan utíká, je jeho sen, cíl a naplnění. Nuže, člověk vždy touží po opaku toho, co má. (20.07.2013)

Luis Bunuel mal okolo seba v živote asi veľmi zaujímavé ženy. Veľmi pozorne ich počúval a sledoval, aby zachytil každú ich skrytú túžbu, ktorá nemala byť nikdy odhalená. Možno vychádza v predstavách Krásky dňa aj z Freuda a možno aj zo svojich skrytých nenaplnených túžieb. Catherine sa do postavy maximálne vžila a spolu s detailnou réžiou vytvárajú veľmi sugestívny filmový zážitok. Film sa odohráva z veľkej časti v interiéroch nevestinca, tak sa občas cítite ako zákazník. Chcelo by to ešte 3D! :) Objekt záujmu Krásky dňa je maximálne nechutný. (28.05.2012)

Krásna žena (Catherine Deneuve) sa vydá za lekára, no nemôže s ním byť intímne, a tak začne cez deň pracovať ako prostitútka. Je to ďalší surrealistický film od režiséra Luisa Bunuela, ktorý sa mi dosť páčil, ale myslím, že druhé pozretie by mi to ešte zlepšilo. Najväčším vrcholom je brilantný výkon od Deneuve, ktorý patrí medzi najlepšie, aké som videl od akejkoľvek herečky. Spôsob, akým hrá "chladnú" manželku je úžasný a jej prelom je tiež urobený dobre. 7/10 (07.12.2021)

Pro mě formálně i umělecky citově nejbližší a nejintenzivnější Bunuel. Po formální stránce hluboce symolický a stylizovaný film, který je zároveň paradoxně hluboce realistický. Velmi zajímavá kombinace. Krása na první, druhý i Xtý pohled a kráska dne to určítě je. Konec kocnů krása, která je krásna jen na venek, uvnitř je skutečná a zraněná a to už tak krásné není, ale zase je to pravdivé. (04.08.2011)