Fanoušci

Ke světoznámému sportu jménem "fotbal" si neodmyslitelně vybavím Anglii. Ve filmu je vynikajícím způsobem zobrazena horká anglická ostrovní povaha. Myslím, že v této zemi každý mladý chlapec stráví dětství běháním po zeleném trávníku. Musí to být nádhera od malinka fandit jednomu klubu a jezdit na s nim na zápasy po Anglii. (02.01.2013)

No je to zvláštní koktejl moralit, problémů co sužují součastnou společnost a fandovství. Jistý náboj Trainspottingu se v tomhle filmu dá vytušit stejně jako dost neukázněný scénář, který jako by stavěl na principu „tenhle záběr a tahle scéna ujdou, berem!“ Celkově je to dobře zahrané, docela uvěřitelné. I když tolik neštěstí na jednu rodinu, to divák neví kam se citově a názorově vrtnout. Ve vodách součastných teenage o hollywoodské mládeži, kde každý jako by vyšel ze salónu „Dokonalost a krása“ je to ale konečně něco jinýho. Britskej styl je chladnější, přímočařejší a nepojídá ty cukrátka kolem jako u amíků. Pokud bych se řídil televizním programem, pak si nejsem jistý, že tohle je ona avizovaná tragikomedie. Spíš to inkriminuje k rodinnému dramatu. Moto příběhu, že k cíly vede pokaždé nějaká cesta dosáhne zajímavého vyústění, jenže na víc jak 3 hvězdičky to nebude. (24.09.2004)

Pěkný příběh o dvou mladých fotbalových nadšenců. Reálně vystižené problémy. Koukalo se na to fajn. A te konec - ten mě polechtal, docela vychytané - a s lehkou nadsázkou se dá říci, že výjimečné. Vlastně bez nadsázky dost výjimečné a nepravděpodobné, a přesto vtipné a úsměvné. A bla bla bla, už se v těch řečech ztrácím... (08.12.2013)

Filmy o fotbalu většinou nezapomenu. Mám ten sport ze všech nejradši a zase těch filmů tolik není. Fanoušky jsem tenkrát, když mi bylo míň než dnes, v televizi viděl, ale zapomněl jsem na název. Nedávno jsem ale na ně znovu narazil, podíval se a po pár minutách si zase vzpomněl. Tenhle film je totiž děsně supr a představuje Anglii z naprosto jinýho hlediska, než na který jsem zvyklý. A k tomu to ještě vypráví tak, že mě to baví a klidně bych si ten film pustil znova. Na jednu stranu je hrozně smutný, ale s obrovským nadhledem. A když je v životě znát nadhled, tak se na všecko kouká o něco líp. Po fanoušcích Arsenálu, Manchestru a Chelsea tu tak máme pro změnu fanoušky Newcastle United, kteří jsou ze všech nejchudší, ale pořád jsou na svůj chlub jasně hrdí. (13.01.2011)

Opět takovej surovej anglickej film, tentokrát dotýkající se fotbalu. A to je jedině dobře. Nejzajímavější část je to, jakými způsoby se kluci snaží dostat ke svému cíli. A jak ho pak dosáhnou, i když úplně jinak než si představovali. Zbytek nepřekvapuje, protože už jsme to všechno viděli jinde. Anglie sociální filmy umí, Billy Elliott by o tom mohl vyprávět. Newcastle sice dvakrát nežeru, ale tady klukům jsem prostě fandil, protože ukazujou co je to být fanouškem. Kéž by to takhle bylo u nás (s tou vírou v klub, ne s tou špatnou situací). A abych nezapomněl soundrack je super, jako už je zvykem v anglických filmech. (09.06.2011)