Time Changer

Zvláštní a zajímavý snímek zabývající se otázkou víry a morálky. Pro věřícího člověka nepřináší nic převratného a pro nevěřícího je spíš dogmatický a málo přesvědčivý. Hodnotit herecké výkony nebo technické či umělecké parametry filmu v tomto případě nebudu, protože o ty tu nejde. Napíšu, co se mi v souvislosti s filmem honilo hlavou. I když Desatero představuje jakýsi morální kodex a asi i základ novodobého zákonodárství, v moderním světě ve střetnutí vědy s vírou, dostává víra pěkně na frak. A to ponechám stranou církve a jejich světské reprezentanty, kteří na tom mají svůj podíl honbou za majetkem, nedůvěryhodnou politikou a pedofilními kauzami. Člověk, který káže vodu a sám pije víno, nemůže lidi přesvědčovat o morálce či víře, pokud sám nejde příkladem. Víra nepotřebuje agitaci, ta buď je nebo není. Nedá se naučit ani přesvědčováním získat. Věříme, protože chceme věřit. Tento film srovnává víru a morálku ve dvou časových rovinách, nutí k přemýšlení a i když současnost trochu odlehčuje a přikrašluje, rozhodně stojí za shlédnutí. Tak mě v této souvislosti napadá, jak by asi reagoval hlavní hrdina, kdyby zabloudil na zdejší diskuzi. (16.05.2012)

Ač jsem byl skálopevně přesvědčen před shlédnutím filmu, že se jedná o nejtvrdší křesťanskou propagandu, což mě, jako pro člověka, který má dlouhodobě evolučně nepřekenotalný odpor ke katolické církvi (nikoli víře, ale instituci) stavělo do určité zkreslující pozice a přesto, že je de facto v každé větě láska k bohu zmiňována, film samotný je spíše sondou k naší pokoře a uvědomění si hodnot..... A musím říct, že je to film, který 100% v každém z diváků zanechá stopu.... a mohu jen doporučit jej shlédnout (P.S. mám jej v DVD kvalitě) (23.02.2010)

Celá ta myšlenka, jak jsme se za sto let změnili - a překvapivě ne k lepšímu, jak všichni čekali od uvolnění řekněme mravů a zboření všech možných tabu - celá ta myšlenka je moc zajímavá a docela vkusně podaná. Jasně, je tam pár náboženských přesvědčování, ale tady to patří k věci, odtud ten profesor přišel, z prostředí, kde Boží hodnoty byly považovány za neotřesitelné. Skutečně jdeme stále níž na inteligenčním žebříčku? (Narážím teď na dokonalou "parodii" současných stavů Idiocracy.) Jak bychom naopak reagovali my, být vrženi o sto let zpátky, kde by na nás koukali jak na neotesané burany? Kterými jsme se de facto skutečně stali. Jinak se mi hodně líbí, že film šije i do církve, do toho, jak místo hlásání Krista, což by mělo být jejím podstatným úkolem, tak láká na kino a sport a kulturní aktivity. (30.12.2010)

Opravdu povedený křesťansko-sci-fi snímek s nádechem komedie. Zkřížit komedii s křesťanskými myšlenkami byl skvělý tah. Jen si zkuste zasadit člověka z 19. století do dnešní doby a vznikne vám z toho komedie, která neztrapňuje ani není vulgární. Pro mne nejlepší scéna, když dr. Carlisle udiveně sedí poprvé v kině, a pak v následující scéně jak z něho utíká a při tom vykřikuje: „Zastavte film, ten člověk na obrazovce zrovna řekl Boží jméno nadarmo!!!“. No a právě jsou to věci, které už ani nevnímáme a ani se nad nimi nepozastavujeme. Svět se mění, ale Bůh je stále stejný... (18.09.2007)

Béčkové mravokárné sci-fi z protestantského prostředí. Zápletka je prostinká, snaha o budování dramatu vyznívá naprázdno. Pro dovršení béčkovosti tu jsou scény, kdy se postavy pateticky sdílejí, jak jim přijetí Ježíše změnilo život. Za co tedy dávám vysoké hodnocení? Za hlavní myšlenku, že Satan nebojuje proti dobrým mravům, ale proti Ježíši Kristu a jeho Církvi a pro spásu zdaleka nestačí mít dobré mravy. To je totiž pravda, kterou dnes modernističtí blouznivci zamlčují, nebo přímo popírají, chlácholíce se, že stačí, aby byl člověk dobrý. Církev svatá mluví jinak: „Všichni, kdo si přejí být spaseni, musí umřít v jednotě s katolickou Církví.“ „Kdokoliv je oddělen od katolické Církve, jakkoliv chvalitebný dle jeho názoru může jeho život být, jen z důvodu, že je oddělen od jednoty s Kristem, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“ Otázky a odpovědi ohledně spásy (18.02.2014)