Můj nejmilejší bar

Předem upozorňuju, že se mi to vubec netrefilo do vkusu, ovšem to neznamená, že to pro jiného nemůže být onen pravý šálek kávy. Když ale hodnotím za sebe, musím použít slovo nuda. Celkově se tu neděje skoro nic, jakýkoliv rozruch aby člověk pohledal. Tato melancholická sonda do nitra jednoho baru zkoumající životy pravidelných návštěvníků jako by jen bezkrevně a bez emocí popisovala realitu. Chybí mi tu šťáva. Nebýt Buscemiho, dokážu si představit, že bych šel ještě o jednu hvězdu a deset procent níž, s ním je to 60 %. Oblíbená část- cameo S.L.Jacksona (17.10.2010)

Mistr nezávisláků Steve Buscemi se ve svém režiíním debutu vydal mezi ztracené existence, která velkou část svého života stráví popíjením v baru. Vznikl klasický nezávislý film za malé peníze, točený v reálném, neupraveném prostředí s uvěřitelnými hereckými výkony. Já si na těchto snímcích tolik neujíždím, takže moje hodnocení berte s rezervou a milovnící těchto minimalistických filmů si mohou minimálně 1* přidat. (25.05.2010)

nesmierne vydarený debut - steve buscemi si napísal rolu na telo, obklopil sa ansámblom skvelých hereckých ksichtov, ktoré nikdy nenali, nemajú a mať nebudú miesto v áčkovom svete nablýskaných mainstreamov, no hrajú o to viac s dušou, srdcom a úrovňou. hneď mi tento nenápadný film o ľuďoch, ktorí si myslia, že sa chcú zmeniť, no vo svojej podstate sa zmaniť nechcú a ani nedokážu, prirástol k srdcu. spomedzi "alkoholických" filmov - menej dekadentné ako ďalší môj obľúbenec Barfly a rozhodne "pozitívnejšie" než Leaving Las Vegas. Cítiť z toho sympatiu k životu a snahu o optimizmus i napriek tomu, že je ten život napokon aj tak pekne na hovno. (29.05.2010)

Film Můj nejmilejší bar je cynická podoba života. Pocit prázdnoty, osamělosti a vykořeněnosti postupem času mohutní, smysluplnost spořádaného života je zpřetrhána nenaplněností i zbabělostí. Osobní štěstí je v krajině citové okoralosti zanedbáváno a promrháváno. Zklamání, strach, frustrace se zahání v alkoholovém očistci zapomínání, rozmělnění a otupění. Cílem jsou chvíle v nejistém pohybu třesoucí se ruky intenzivních zážitků a zběsilosti. Následky jsou ovšem rozkladné a pocit provinění a zoufalství se prohlubuje s další sklenicí a okamžikem přesladkého nevědomí. Život obvyklých ztroskotanců je vylíčen přesvědčivě, s jízlivým tónem a nesmlouvavostí. Hlavní postavou příběhu všedního života je nezaměstnaný a osamělý Tommy Basilio (tvůrce filmu ve velmi dobré formě Steve Buscemi) s lehkovážně odevzdaným životním přístupem. Osobní chyby zahání ve sklenkách a bujarém dobrodružství. Vědomí neschází, s vytrvalostí a odhodláním si ubíjející každodennost pohrává po svém a nerozvážný floutek dostává každý výkřik marnosti v bolestivém úderu zpět. Hlavní ženskou postavou je dospívající Debbie (velmi zajímavá Chloë Sevigny) s odvážným vykročením samostatné životní cesty s rozporuplně přijatou první životní rozkoší. Dalším typem ztroskotance je zajištěný Mike (zajímavý Mark Boone Junior) v zoufalství nefunkční rodiny a nepříjemné osamělosti uprostřed pohodlí. Třetím typem ztroskotance je starý Bill (zajímavý Bronson Dudley), přečkávající v alkoholickém oparu na naprostý a neodvratný konec. Důležitou postavou je Theresa (šarmantní Elizabeth Bracco), bývalá Tommyho přítelkyně s nekompromisně mrazivým ukončením. Z dalších rolí: bývalý Tommův kamarád a zaměstnavatel Rob (příjemný Anthony LaPaglia), Mikova nespokojená manželka Marie (Eszter Balint), nespokojený otec Debbie a běsnící Tommyho kamarád Jerry (zajímavý Daniel Baldwin), neúspěšný Tommyho pokus o únik Crystal (zajímavá Debi Mazar), laskavý zmrzlinář a Tommyho strýček Al (Seymour Cassel), Mikův zaměstnanec Wendell (Samuel L. Jackson), či Tommyho bratr Raymond (Michael Buscemi). Přínosem je nepřikrášlená přesvědčivost, se kterou se odhaluje běžný život v apatické odevzdanosti, rezignaci i postupném úpadku a neschopnosti hledat cestu i směr ze začarovaného bludného kruhu selhávání. (01.07.2017)

A story about one man's search... for who knows what. Buscemi je machr. Mžourajícího ochlastu Tommyho si napsal, zahrál i zrežíroval. Malinký filmeček po jehož konci jsem myslel, že trval tak 25 minut. Buscemiho prvotinka se hodně podobá Bukowského zfilmovaným knihám, i když to není to zas tak srandovní jako Faktotum ani zas tak nechutné jako Barfly (obě dvě podle stejné knihy o jeho alter-egu Henry Chinaskim). Trees Lounge stojí přesně mezi nimi. Takže si ho oblíbí většina. A kdo má navíc rád Steva tak bude chrochtat blahem. "You're a weak man. - Yeah, I know. That's why I drink it straight. The ice cubes are too heavy." (31.01.2009)